Stalo se v srpnu
Doplněno 28.8.2003 – Upozorňujeme všechny zájemce o pozorování MARSU, že se nejedná o jednodenní záležitost, jak by se
mnohdy mohlo ze zpráv ve sdělovacích prostředcích zdát. Mars se Vám
z oblohy určitě neztratí a relativně dobré pozorovací podmínky budou trvat
ještě nejméně další tři týdny. Podívejte se také na plakát MARS 2003 uveřejněný zde (1,3 MB), který názorně ukazuje úhlovou velikost Marsu
v průběhu celého roku 2003 a tím i důvod proč je dobré jej pozorovat právě
teď…..
Pozorování organizujeme KAŽDÝ DEN OD PONDĚLÍ 25.8.
DO SOBOTY 30.8. VŽDY OD 20:30, kdy zahajujeme promítáním filmů
s astronomickou tématikou. Vlastní pozorování pak probíhá od cca půl
desáté, po východu planety dostatečně vysoko nad obzor. Mars vychází po 20
hodině večer a zapadá před 6 hodinou ráno letního času. Nejlépe viditelný je
tedy po půlnoci, kdy je nejvýše nad obzorem.
V září nás můžete navštívit každý pátek večer, větší skupiny po
domluvě na 572 634 690 kdykoliv.
Obnoveno 1.9.2003
Za týden okolo opozice navštívilo naši
hvězdárnu přes 900 návštěvníků, přednáška 27.8. musela být z kapacitních
důvodů 3x opakována, (2x 27.8. a 1x 28.8.), aby se dostalo na všechny zájemce,
kteří se do přednáškového sálu pro maximálně 80 sedících (a neznámo kolik
stojících) posluchačů prostě nevešli. V úterý opouštěl poslední návštěvník
hvězdárnu až po půl třetí ráno a jen průběhu středečního večera se
v areálu hvězdárny pohybovalo na 400 lidí.
Poslední návštěvníci kteří
přišli na čtvrteční pozorování
přicházeli a odcházeli vlastně již v pátek.
Nejčerstvější profesionální obrázky Marsu
získáte z Hubbleova teleskopu na http://hubblesite.org/newscenter/archive/2003/22/image/
(viz. obrázek vlevo)
nebo aktuální
amatérské snímky na
http://www.webcam-astrophotography.com/mars/27-august-2003.html
tato stránka Vám zároveň ukáže, co se dá vidět ze Země
v amatérských podmínkách při vybavení relativně malým dalekohledem (25 cm
reflektor Meade) s levnou webovou kamerou a
speciálním software pro zpracování snímků. Porovnat můžete rozdíl
ve viditelnosti Marsu po jednotlivých dnech za poslední 2 měsíce, i rozdíl mezi
pozorováním pozorování ze Země a z vesmíru.
Děkujeme všem příznivcům a těšíme se na
Vaše další návštěvy v průběhu září.
Nejlepší pozorovací podmínky
Marsu za posledních 50 tisíc let
1.srpna 2003. Rok
2003 je na astronomické události zajímavé pro běžného pozorovatele docela
štědrý. Květnová přehlídka začínající přechodem Merkuru přes sluneční kotouč následovaným
úplným zatměním Měsíce a zakončeným částečným zatměním Slunce. Srpnový
meteorický roj Perseid a opozice Marsu, další zatmění Měsíce v listopadu a
prosincový meteorický roj
Pro
planetu Mars je rok 2003 do určité míry rokem zvláštním. Přibližně každé dva roky a dva měsíce se
planeta Mars dostává do opozice, tj. nachází se na obloze přesně naproti
Slunci. V tomto období je také vzdálenost mezi Marsem a Zemí nejmenší
(obrázek). Díky výstřednosti (excentricitě) drah
planet se minimální vzdálenost planet při opozici mění a také díky tomu opisuje
Mars na obloze známou smyčku. Letošní
srpnová opozice je však do jisté míry výjimečná. Vzdálenost mezi Marsem
a Zemí při ní bude necelých 56 miliónů km a za posledních
100 let bude nejmenší od roku 1924. Jiné, ještě o něco těsnější přiblížení pak
nastane až v roce 2287.
Dne
27. srpna 2003 v 9h 51m UT (tedy těsně před polednem našeho času) budou středy
Země a Marsu od sebe vzdáleny přesně 55.758.006 km. Na této hodnotě se
sjednotily nezávisle na sobě týmy odborníků z U.S.Naval Observatory a z Jet Propulsion Laboratory.
Tato
vzdálenost je tedy o více než 12 mil. km menší než tomu bylo v roce 2001.
Proč ale je vzdálenost tak důležitá? Například proto, že při poslední opozici
v roce 2001 byly díky tomu pořízeny doposud nejlepší fotografie Marsu ze
Země nebo z oběžné dráhy okolo Země. Na snímcích z Hubleova byly v roce 2001 zachyceny rozlišitelné
detaily povrchu Marsu o velikosti pouhých 16 km. Letos tedy mohou být díky
mnohem menší vzdálenosti tyto snímky opět překonány.
Čím
je vlastně letošní opozice tak vyjímečná? Asi tím, že nejmenší možná vzdálenost obou
planet se už od té letošní nemůže příliš lišit. Může sice být ještě o něco menší
než letos (jen 55 718 000
kilometrů), rozdíl oproti roku 2003 je ale už jen 40.000 km. A to už není tak
významné jako rozdíl více než 12 milionů kilometrů, který nastává mezi roky
2001 a 2003 nebo prakticky dvojnásobný rozdíl vzdáleností mezi lety 1995 a
2003. Další výjimečnost letošní opozice je i v tom, že nikdo z druhu homo sapiens nemohl pozorovat
jinou opozici s největším možným přiblížením. Ta totiž nastala již
v roce 57617 před naším letopočtem. Také se zcela určitě nikdo z nás nedožije roku 2287 našeho
letopočtu. Teprve tehdy bude vzdálenost obou planet opět o něco menší než letos.
Velký
plakát Mars 2003 si můžete stáhnout zde. Velikost 1,3
MB, 3300x4200 bodů.
Doplněno
15.8.2003 :
Podle pozorovatelů už nyní Mars ukazuje mnoho podrobností na povrchu.
Polární čepička je velmi výrazná.
Polární poloměr kotouče se neustále rychle zvětšuje až dosáhne 27.8.
průměru přibližně 25.11" (obloukové vteřiny) a jasnosti -2.9 mag. Jen pro porovnání v lednu 2003 to bylo 4.6"
(18% současné velikosti) a v prosinci 2003 to bude zase už jen 8.5" (34%
současné velikosti). A to již je velmi slušný rozdíl. Tak neváhejte a pozorujte. I malé dalekohledy
mají velkou šanci na detaily a to i přes to, že v našich zeměpisných
šířkách nebude letošní opozice příliš výhodná pro malou výšku Marsu nad
obzorem. Ta dosáhne jen asi 24°, kde se ještě hodně uplatní rušení
pozorování neklidem atmosféry. Pojedete-li tedy více na jih nezapomeňte
dalekohled. Třeba v Egyptě, Tunisu nebo na Kanárských ostrovech to už bude
Mars skoro 2x tak vysoko nad obzorem.
Mapka ukazuje pozici Marsu 27.8.2003 před půlnocí, nebo si můžete zde vygenerovat interaktivní
aktuální mapku právě pro tuto chvíli.
Doplněno 20.8.2003 :
překlad článku
Roberta
Roy Britta ze stránek SCIENCE TUESDAY
|
|
Země |
Mars |
|
Průměr |
12,756 kilometrů, ale roste, přinejmenším na rovníku. |
Zhruba 6,794 kilometrů nebo 53% Země. |
|
Život |
Ano. |
|
|
Inteligentní
život |
Někteří by řekli, že možná inteligentní je. |
Ne. Snad jen mikrobi. |
|
Vzdálenost
od Slunce |
1 astronomická jednotka (AU), nebo 150 milionů
kilometrů. |
V rozsahu od 1.381 AU do 1.666 AU, kvůli nekruhové oběžné dráze. |
|
Teplota |
Příliš horká v létě nebo příliš chladná v zimě, v
závislosti na lokalitě, kde se nacházíte. Průměrná teplota 8.5 stupně
Celsia nad kontinenty. O něco teplejší je povrchový vzduch nad oceány. |
Chladný po většinu roku. Led je na většině míst.
Průměrná teplota 55 stupňů Celsia pod
nulou. V létě to ale je na některých místech až na krátký rukáv (okolo
+20 stupňů). |
|
Nejvíce
překvapující rysy |
Vypadá modrá z vesmíru a
to diky pokrytí dvou třetin povrchu vodou. |
Vypadá zdravě červený z vesmíru a to kvůli obsahu
okysličeného železa v půdě. |
|
Kosmické
záření |
Je ochráněna silným magnetickým polem. |
Je to problém v důsledku slabého magnetického pole. |
|
Počasí |
Rozmanité. Vítr, tajfuny a vichřice, horko, zima,
někde sucho, někde až příliš mnoho vody. |
Jednotvárné. Oplývá však písečnými bouřemi. Někdy
je celá planeta zakrytá prachem, který se vznáší až do
vyšších vrstev atmosféry, mnohem výše než na Zemi. Vichřice a bouře dosahují obrovských rozloh. |
|
Váha |
1 Země = 100%. V kilogramech, to je asi 6
následováno celkem dvaceti čtyřmi nulami. |
Lehká váha, jen 10.7 procent hmoty Země. |
|
Největší
záhada |
||
|
Den |
23 hodiny, 56 minuty. |
24 hodiny, 37 minuty. |
|
Rok |
365 dny ( čas potřebný k oběhu kolem Slunce ). |
687 pozemských dnů, nebo 670 Marsovských
dnů. |
|
Tlak |
Normální. |
Jen 38 procent tlaku na Zemi na úrovni moře. |
|
Náklon
osy rotace |
23.5 stupně. |
25 stupňů. |
|
Satelity |
Jeden přirozený Měsíc, plus
několik umělých oběžnic, komunikujících se svými tvůrci. A pak mnoho
kosmického odpadu, který dělá problémy těm ještě fungujícím satelitům. |
Dva přirozené měsíce, Phobos a Deimos,
plus dvě umělé oběžnice, které poslala NASA.
Více jich je
ještě na cestě. |
|
Vzduch |
Přiměřené množství. 76 procent z toho je
dusík, 21 procent kyslík. Další plyny jen ve velmi malých množstvích: Argon,
kysličník uhličitý, neon. |
Velmi řídký. Méně než 1 procento hustoty zemského
vzduchu na povrchu. Většinou kysličník uhličitý (95.3 procent). Stopa kyslíku
(0.15%). |
|
Sopky
|
Pokud jste na špatném místě ve špatném čase, máte
problém. fotografie. |
Nic než jen zbytky bývalých vulkánů. Ovšem v poměru k pozemským jsou větší. |
|
Voda
a led |
Ano. Mnoho v oceánech a mořích, ale často je
i neviditelná a nebezpečná, zejména pod koly pohybujícího se automobilu. |
Ano, velká část z toho je neviditelná pod povrchem nebo pod
dalším druhem ledu na jižním pólu . |
|
Suchý
led |
Jistě, v přiměřeném množství, zejména
k chlazení zmrzliny. |
Tuny, tvoří zřejmě krytí vodního ledu na jižním pólu. |
|
Tekoucí
voda |
Až moc. Teče zejména do suterénu vašeho domu nebo
na tábořiště během pikniku. |
Ne, ale možná byla hodně dávno a možná je nějaká
i dnes, ovšem pod povrchem. |
|
Nejlepší
fotografie |
Autor se nemohl rozhodnout, experti vybírají top10. |
|
Prozkoumejte i další články a odkazy v angličtině z WWW.SPACE.COM
|
Mars sledují:
Kompletní průvodce pozorovatele
Mars Rover:
Zprávy z mise 101 úžasných fakt o Zemi
Meteorický
roj Perseidy
S ojedinělými zástupci tohoto roje
se však můžeme setkat již od konce měsíce července až do druhé dekády srpna.
Díky svému letnímu návratu jsou Perseidy bezesporu nejznámějším meteorickým
rojem. Většinou si tedy v srpnu stačí jen tak lehnout do trávy a dívat se
směrem na severovýchod, kde již krátce po setmění uvidíte souhvězdí Persea. A
dívat se a dívat se. Letos jich bude nejvíce létat právě 12. a 13.
srpna. Bohužel, v této době bude Měsíc v úplňku, takže jeho nepříjemné světlo
dovolí zahlédnout jenom ty nejjasnější meteory.
Mateřská kometa roje
Perseid byla objevena již v roce 1862. Nezávisle na sobě ji objevili 16.
července toho roku astronom Lewis Swift a o tři dny později Horace Parnell Tuttle. Při zatím posledním průletu kolem Slunce ji 26.
září 1992 jako první zaznamenal japonský astronom Tsuruhiko
Kiuchi. Přísluním prošla 12. prosince téhož roku.
Poslední pozorování pochází z australské observatoře Siding
Spring z 29. března 1995. Od té chvíle se kometa
pohybuje po více než sto let zcela mimo dosah pozemských přístrojů.
Přejeme Vám jasnou oblohu a pěkný výhled.
Pozorování pro
veřejnost s výkladem a přednáškou se uskuteční ve středu 13.8.2003 od 20:00 hod.