Voyager 1 pokračuje ve své cestě.

Aktivita Slunce stále nepolevuje.

Sledováním erupce spojené se skvrnou 486 ji klasifikuje jako X-17,2 z dvacetistupňové stupnice, a jevy vyvolané při střetu se zemským magnetickým polem budou zcela určitě silnější a větší než ty 24.10., kdy dosáhly stupně G-3 z pětistupňové stupnice.

Některé z předpovědí odhadují, že již dnes a zejména ve čtvrtek bude dosaženo až nejvyššího stupně G-5. V takovém případě by polární záře mohla být viditelná i z našich zeměpisných šířek.

Proto by dnes a zítra pozorovatelé raději neměli ani jít spát. Pozorování severního obzoru se v případě dobrého počasí nejspíše odmění nezapomenutelným zážitkem.

Nejaktivnější Slunce za posledních 14 let.

Dnes, 28.10.2003 ve 12:10 našeho času, nastala v souvislosti se skvrnou 486  (obrázek vpravo), intenzivní koronární erupce směřující přímo k Zemi. Oběžné dráhy Země dosáhne zřejmě na přelomu 29. a 30. října .

Obrázek z koronografu (vlevo), pořízený jen o hodinu později v 13:14, ukazuje oblak plazmy již na cestě k Zemi.

Ve vyšších zeměpisných šířkách se proto očekávají intenzivní polární záře.

Lesní požáry v Kalifornii zuří s neztenčenou mírou již týden. Na snímku z družice MODIS - Moderate Resolution Imaging Spectroradiometer - je dobře vidět dým stoupající z požářiště. Následkem ohně již zemřelo 17 lidí a tisíce jich musely být evakuovány. Zničeny byly stovky domů. Požár postupuje na jihozápad, směrem k pobřeží. Požár pomalu začíná ohrožovat vzdálená předměstí Los Angeles a dým zcela zakrývá San Diego.

Ukázkové přistání Sojuzu - návratová kabina Sojuzu přistála dnes, 28.10.2003, zhruba tři hodiny po opuštění ISS, v kazachstánské stepi. Návratový manévr započal v 0:17 našeho času odpoutáním se od ISS a skončil ve 3:41 hladkým přistáním. "Jakoby to byla pouze simulace", tak se vyjádřili astronauti krátce po přistání. Všichni tři se cítí dobře, pouze Pedro Duque vyslovil politování nad tím, že jeho let trval tak krátce.

Na rozdíl od předchozího květnového "tvrdého" dosednutí skoro 500 km od předpokládaného místa přistání, snesl se tentokrát návratový modul k zemi necelých 7 km od středu cílové oblasti.

Zítra (28.10.2003) má přistát v Kazachstánu, po půlročním pobytu v kosmu, sedmá posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS, Jurij Malenčenko a Ed Lu. Spolu s nimi se na Zem vrátí i španělský kosmonaut Pedro Duque, který k ISS startoval 18.října.

Přesně podle předpovědi dorazily v pátek 24.10.2003 večer k Zemi pozůstatky po slunečních erupcích započatých 22. října a vyvolaly geomagnetickou bouři. Zasažena byla zejména oblast nejzápadnější části Evropy a sever amerického kontinentu. Hlášeny byly desítky polárních září i krátkodobé výpadky vysokofrekvenční komunikace. Síla bouře byla v rozsahu G-3 z pěti dílné stupnice NOAA. Protože Slunce je stále aktivní, očekávají se podobné jevy ještě několik dalších dnů.

Na Slunci nastala 26.října ve dvě hodiny po půlnoci našeho času další protuberance, která vytvořila ukázkovou smyčku plazmy vyvržené okolo magnetických siločar.  Velikost protuberance (na snímku vlevo) je asi 30 průměrů Země.

Sluneční skvrna 486 skutečně velikostí překonala svou předchůdkyni 484, přesně tak jak jsme předpovídali 24.října. (pro větší rozlišení si klikněte na obrázek vpravo)

Družice MIDORI 2 (Advanced Earth Observing Satellite 2), satelit vypuštěný před deseti měsíci ve spolupráci Japonska a USA, nákladem 587 mil. USD a určený ke sledování životního prostředí a celkového zdraví naší planety, přestal 25.října komunikovat s řídícím centrem, jak oznámila Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA).  Panují obavy, že se družice odmlčela již navždy, protože analýza dat ukazuje na náhlý pokles elektrické energie dodávané solárními panely. Plánovaná životnost se při tom odhadovala nejméně na tři roky. Možná se jedná o nejdražší oběť nynější sluneční aktivity. Shodou okolností předchozí družice MIDORI 1  byla v roce 1997 ztracena ze stejných důvodů.

Bude se opakovat geomagnetická bouře z roku 1859?

V souvislosti s vývojem skvrny 484 a s ní spojené sluneční aktivity očekávají vědci z NASA, že ještě dnes zasáhne Zemi geomagnetická bouře vyvolaná koronární erupcí (coronal mass ejection - CME) ze dne 22.října, tak jak ukazuje animace.

To zda k tomu opravdu dojde bychom u nás nejspíše a také nejdříve poznali na poruchách příjmu satelitní televize a satelitních spojích, tedy třeba i na chodu internetu. Ovšem nejsou vyloučeny ani další s tím spojené jevy a poruchy elektrických a elektronických systémů nebo polární záře i v našich zeměpisných šířkách.

V takovémto případě totiž nejvíce záleží na souhře všech okolností spojených se zvýšenou aktivitou Slunce a na tom, zda Zemi zasáhne některý z opravdu silných proudů nabitých částic nebo tyto výtrysky Zemi minou a nebudou zachyceny jejím magnetickým polem. Obvykle se se jednotlivé výtrysky v magnetickém poli prostoru okolo Slunce různě proplétají, srážejí a spojují a trvá tak tři až čtyři dny než jejich pozůstatky dorazí do vzdálenosti oběžné dráhy Země.

Poslední erupce byla ovšem tak silná, že vyrazila do prostoru rychle a přímo. V takovém případě může dosáhnou Země i za méně než jeden den.

Situaci porovnávají vědci se zatím nejsilnější zdokumentovanou geomagnetickou bouří z počátku září 1859. Tehdy se jistě nedalo mluvit o elektrických a elektronických systémech jako dnes, ale i tak se tenkrát samovolně zkratovaly telegrafní dráty, stávkovaly elektrické hodiny a polární záře, jinak spjaté pouze se zemskými póly a jim blízkými oblastmi, se tehdy objevily až hluboko na jihu u Říma nebo na Havaji.

Slunce se nám docela pěkně rozparádilo

a zpoza okraje disku se začíná vynořovat další velká skvrna 486. ZDE si klikněte a  sledujte její vývoj. Možná překoná i dnešní 484.

Je na ISS bezpečno?

Ve čtvrtečním vydání novin The Washington Post  se objevila informace, že někteří vědci a úředníci z NASA kritizují vyslání nové posádky k ISS a tvrdí, že lékařský monitoring a další vybavení pro podporu života a zdraví astronautů na ISS je vadné a mohlo by pro ně vzniknout zdravotní riziko. Údajně nesprávně funguje zařízení měřící kvalitu vzduchu, vody a úrovně záření na palubě a kosmonauti si stěžovali na bolesti hlavy, závratě a podle jednoho z úředníků i na neschopnost jasně uvažovat.

Dva úředníci proto odmítli schválit start nové posádky ISS a podepsali upozornění na "pokračující degradaci monitorování stavu životního prostředí a udržování systémů souvisejících se zdravotním stavem posádky".

Správce NASA, Sean O-Keefe řekl, "že bezprostřední riziko sice nehrozí, ale pokud by se v příštích šesti měsících objevilo, pak by nezbylo než zhasnout světla, nasednout do Sojuzu a odejít" a to až do té doby než bude možno při dalším startu raketoplánu vadné zařízení vyměnit.

Úplné zatmění Měsíce

Pokud jej nechcete propásnout, udělejte si poznámku do kalendáře. Noc ze soboty 8.listopadu na neděli 9.listopadu 2003. Měsíc vstoupí do polostínu v sobotu ve 23:16, začátek úplného zatmění nastane 32 minut po půlnoci ze soboty na neděli, maximální fáze v 02:19, konec úplného zatmění v 04:05 hod a z polostínu nakonec Měsíc vystoupí v 5:20 hod. Tak bude tento úkaz probíhat, pokud nás nezklame počasí. Ale ani pak nezoufejte, pokusíme se ještě před zatměním zveřejnit seznam webových kamer, které budou úkaz snímat, nebudete-li mít štěstí na jasnou oblohu. Nebude-li obloha zcela zatažená, bude i naše hvězdárna organizovat pozorování s odborným výkladem. Začátek v sobotu 8.11. od 23:00 hodin.

Zatmění Měsíce probíhá zpravidla 1x až 2x do roka, ne vždy však je vidět z Evropy a od nás.  Toto zatmění bude viditelné v Americe, Evropě a Africe, ale vůbec nebude viditelné v Asii a Austrálii, stejně jako zatmění z letošního května (obrázek vpravo).  Měsíc, na rozdíl od Slunce, není ani při úplném zatmění zcela temný a lze jej na obloze najít i ve fázi největšího zatmění. Hustá a přiznejme si i ne zcela čistá zemská atmosféra totiž značně rozptyluje a barevně mění sluneční světlo. A tak ani zemský stín zakrývající Měsíc není černý, ale spíše temně hnědočervený, podobně jako zrudne Slunce při východu nebo západu těsně u obzoru. Stín vržený Zemí na měsíční kotouč v průběhu zatmění kromě toho není ani zcela ostře ohraničen.

Příští zatmění Měsíce bude viditelné z Evropy a Asie 4.května 2004.

Největší sluneční skvrna tohoto roku!

Sluneční skvrna 484 o které jsme psali 20.října se dále rozrostla a již nyní je největší skvrnou na Slunci v tomto roce. Kliknutím na obrázek vlevo získáte pohled ve větším rozlišení.

Na snímku vpravo, pořízeném koronografem, je patrná koronární erupce spojená s touto skvrnou. Zdá se, že se nejspíše dočkáme v nejbližším období geomagnetických bouří. Ty vznikají tehdy, když se Země dostane do silného proudu elektricky nabitých částic vyvržených při erupci.

Máte-li po ruce tmavý svářečský filtr, brýle prodávané při zatměních Slunce nebo blízko na otevřenou hvězdárnu, a samozřejmě není-li zataženo, neváhejte. Uvidíte ji i bez dalekohledu!

Odhalí SIRTF chybějící článek ve vývoji planet?

Stejně tak jako antropologové pátrají po chybějícím článku ve vývoji mezi opicí a člověkem, tak také astronomové mají svůj chybějící článek v evoluci planet. Jen místo prachu a lopatky ve vykopávkách mají za laboratoř celý vesmír a za nástroj nový kosmický infračervený teleskop SIRTF od NASA.

Doufají, že právě tento přístroj jim odpoví na mnoho otázek jak se původní plynový disk zformuje v planetární systém. Problém je právě v tom, že zatím je tento proces zpracován pouze teoreticky a nedal pozorovat přímo. Důvodem je zastínění rodících se planet volným prachem a plynem v jejich okolí. Právě SIRTF, jako infračervený dalekohled, by měl prohlédnout i skrze temná mračna prachu a plynu a odkrýt tak chybějící článek ve formování planet. Jedním z takovýchto bodů, které by astronomové rádi viděli na vlastní oči je, kdy a za jakých podmínek centrální hvězda pohltí okolní prach a plyn, aby je později opět vyvrhla do prostoru již transformované a obohacené o další prvky. Právě SIRTF má dát odpověď na shodu teorie se skutečným zrozením planet.

Sonda SMART-1 dokončila 50 úplných obletů Země, její iontový motor bezchybně pracuje již více než 560 hodin a pomalu zvyšuje oběžnou dráhu sondy směrem k Měsíci. Téměř všechny přístroje pracují bez chyb, vyskytl se pouze menší problém se zařízením pro sledování hvězd.

Brazílie se nevzdává svých vesmírných ambicí ani po katastrofě z 22.srpna 2003, kdy výbuch rakety na startovací rampě usmrtil 21 brazilských vědců a techniků. Tentokrát se však spojila s Čínou a 21.10.2003 společně vypustili z čínského kosmodromu družici pro sledování pozemských přírodních zdrojů. Zajímavé na celém projektu je to, jak probíhá spolupráce obou zemí. Po startu ovládá a vytěžuje satelit výhradně Čína a teprve po uplynutí zhruba tří čtvrtin předpokládané životnosti předá zcela řízení družice svým brazilským partnerům.

Magické ráno

Dnes, zítra a částečně i pozítří 23.10., by jste mohli zažít opravdu magické ráno, tedy pokud Vám to počasí dovolí. Na ranní obloze se setkává Jupiter, Saturn, ubývající Měsíc a meteorický roj Orionidy. Vskutku působivá kombinace. Podobná jako na snímku vlevo, který pochází z Kalifornie a byl vyfotografován 24.září 2003.

Meteorický roj Orionid pochází z pozůstatků Halleyovy komety. Každoročně Země prolétá skrze její dráhu pokrytou zbytky komety převážně ne většími než jsou zrnka písku. Ty v zemské atmosféře shoří a stávají se tak létavicemi, jak se také meteorům lidově říká. Roj obecně není nikterak aktivní, ale právě v tyto dny, okolo páté hodiny ráno, by jste měli zahlédnou v průměru nejméně jeden dostatečně jasný meteor každých pět minut. V průběhu roku se Země nachází v blízkosti dráhy Halleyovy komety hned dvakrát, v květnu a v říjnu. Geometrie dráhy Země a Halleyovy komety činí z roje Orionid jedny z nejrychlejších meteorů, které se srážejí se zemskou atmosférou rychlostí až 66 km/s. Jen listopadové Leonidy jsou ještě rychlejší, až 72 km/s.

Bude se stavět 30 m dalekohled

Možnost postavit dalekohled o průměru zrcadla 30 metrů je opět o něco blíž k realizaci. Tento týden nadace Gordona a Betty Moorových  shromáždila a uvolnila grant v hodnotě 17,5 milionu dolarů na financování detailní studie stavby přístroje. Studii zpracují  Kalifornský technologický institut a Kalifornská univerzita. Realizace stavby má následovat, dokončení je plánováno na rok 2012.

Loňská zadávací studie nového kombinovaného třicetimetrového optického a infračerveného dalekohledu naznačuje, že nový přístroj bude mít až 9x větší světelnost než má dnešní největší dalekohled světa, desetimetrový reflektor na observatoři Keck na Havaji. Při použití aktivní adaptivní optiky pak má nový dalekohled i ze zemského povrch získávat až 12x ostřejší obrázky než dnes produkuje Hubbleův kosmický teleskop. Staveniště nového dalekohledu nebylo ještě vybráno, ale pravděpodobně se bude vybírat pouze z lokalit  v Mexiku, na Havaji nebo v Chile. 

Novinky k použití adaptivní optiky u 10 m dalekohledu na Mt.Keck najdete zde.

Sonda Integral objevila nový typ vesmírných objektů

Integral, kosmický teleskop ESA, sledující vesmír v oblasti tvrdého gama záření, objevil nový typ vesmírných objektů. Zdá se, že se jedná o duální systémy - hvězda spolu s černou dírou nebo neutronovou hvězdou, to vše zahalené do hustého oblaku chladného plynu dokonale zadržujícího světelné i tepelné záření. Možnost existence takovýchto objektů doposud unikala všem ostatním pozemským i kosmickým astronomickým přístrojům. Integral objevil první z takovýchto objektů, nazvaný IGRJ16318-4848, již 29. ledna 2003. Astronomové zpočátku nevěděli s čím mají co do činění, ačkoliv nebyli tehdy schopni určit ani jeho vzdálenost. Byli si však jisti, že se objekt nachází v naší galaxii. Po detailním průzkumu objevu vysvětlil autor těchto výsledků, Roland Valtr z Vědeckého datového centra ve Švýcarsku, že jen fotony s nejvyššími energiemi [nad 10 keV] mohou uniknout z takovéhoto oblaku. IGR J16318-4848 proto nemohl být objeven přehledy oblohy provedenými v nižších energetických hladinách, ani předchozími misemi v oblasti gama paprsků, protože tyto experimenty měly mnohem menší citlivost než má sonda Integral.

"Otázkou nyní je zjistit kolik těchto objektů skrývá galaxie. XMM - Newton kosmická observatoř a Integral, oba nástroje Evropské kosmické agentury ESA,  společně odvádí perfektní práci. Již objevili dva další nové zdroje gama záření uvnitř oblaku tmavého materiálu", řekl Christoph Winkler,  projektant vědeckých pozorování ESA a pokračuje, že "tyto první příklady použití dvou úzce se doplňujících misí ESA pro sledování vysoko energetických zdrojů, tedy  mise Integral a XMM-Newton, teprve začínají ukazovat svůj potenciál pro budoucí objevy v oblasti astrofyziky vysokých energií."

Silná sluneční erupce

Magnetické pole spojené se sluneční skvrnou 484, vyvrhlo dne 19. října 2003 v 18:50 hod našeho času, sluneční erupci  X-class, tedy velkou erupci, která může na Zemi vyvolat poruchy v šíření radiových vln a déle trvající magnetické bouře spojené případně i s výskytem polárních září.

Naštěstí výtrysk nesměřoval přímo k Zemi, ale i tak se jeho vliv na magnetické pole Země projeví 21. října. Velikost skvrny 484 přesahuje 7 průměrů zeměkoule a měla by tedy být viditelná přes řádný filtr (nikdy ne přímým pohledem) jen volným okem i bez dalekohledu. 

Snímek vpravo je pořízen 20.10. v 9:05 hod našeho času ultrafialovým dalekohledem Extreme-ultraviolet Imaging Telescope (EIT), z paluby orbitální sluneční observatoře ESA/NASA Solar and Heliospheric Observatory (SOHO).

Spojení Sojuzu s ISS

Kosmická loď Sojuz 7 se dnes ráno v 9:11 hod našeho času automaticky, zcela bez zásahu posádky a bezproblémově spojila s Mezinárodní vesmírnou stanicí (ISS). V 11:25 hod se otevřel průchod a astronauti přestoupili ze Sojuzu do ISS. Na stanici tak nyní bude týden pobývat a pracovat celkem 5 astronautů, 3 noví z osmé posádky a 2 ze stávající, sedmé posádky ISS. 

Současní obyvatelé ISS, velitel mise Jurij Malenčenko a vědecký důstojník NASA Ed Lu mají za sebou již půlroční pobyt na oběžné dráze, kam startovali v Sojuzu TMA-2, tedy tom, který měl při květnovém návratu k Zemi vážné potíže.

Návrat staré posádky ISS spolu se španělským astronautem je naplánován na 28. října 2003 s přistáním v Kazachstánu.

Kosmická loď Sojuz 7 odstartovala z ruského kosmodromu v Kazachstánu.

Američan a Rus vystřídají posádku Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Na oběžnou dráhu je doprovází i španělský kosmonaut. Start rakety se očekával s napětím, už jen proto, že poslední návrat posádky z ISS zpět na Zemi provázely komplikace a poměrně tvrdé přistání asi 400 km od plánovaného místa. Start proběhl podle moskevského střediska řízení kosmických letů bezproblémově. Nosná raketa odstartovala z ruského kosmodromu Bajkonur podle plánu v 08:38 středoevropského letního času.

"Vše jde podle plánu. Raketa se dostala na oběžnou dráhu. Všechny solární panely se úspěšně otevřely," prohlásil mluvčí střediska.

Americký velitel mise Michael Foale a ruský palubní inženýr Alexander Kaleri stráví ve vesmíru 200 dnů. Posádku tvoří také španělský kosmonaut Pedro Duque, který však stanici opustí a po deseti dnech se vrátí se stávající posádkou zpět na Zemi. Foale a Kaleri budou ve vesmíru pracovat na množství experimentů v oblasti fyziky, biologie i zkoumání dlouhodobého vlivu nízké gravitace na lidský organismus.

V únoru příštího roku by se měli stát prvními kosmonauty z ISS, kteří se vydají do volného kosmického prostoru, aniž by některý z členů posádky zůstal na stanici.

Obrázek : Astronauti Pedro Duque (Španělsko, dole), Michael Foale (USA) a Jurij Alexander Kaleri (Rusko, nahoře) nastupují do rakety Sojuz před startem na misi k stanici ISS. (18. října 2003)

Nová indická družice.

Včera, 17.října 2003 odstartovala  z indického kosmodromu Satish Dhawan Space Center (SDSC) raketa, která vynesla na vysokou polární dráhu (821 km), novou indickou družici IRS-P6. Start proběhl úspěšně i přes velmi nepříznivé počasí, silný déšť a velké poryvy větru. O podmínkách startu svědčí i fotografie, která nedokázala ze vzdálenosti několika km prakticky zachytit ani plameny raketových motorů.  Družici postavila Indická vesmírná výzkumná organizace (ISRO). Úkolem družice je dálkový průzkum a monitorování přírodních zdrojů Indie, zejména vodních zdrojů a zemědělství.

Einstein odolal. Má stále pravdu

Einsteinova speciální teorie relativity praví, že nic nemůže cestovat rychleji než je rychlost světla ve vakuu. Někteří teoretici však spekulovali, že za použití vysoce specializovaných světlovodných médií, a zvláštních, tzv. Gausovských impulsů,  by tato poučka nemusela platit. Proto se experimentální fyzici rozhodli podat laboratorní důkaz, který by podpořil nebo popřel teorii.
Tento týden uveřejnili v časopisu NATURE, Mark A. Neifeld, Michael D. Stenner a Daniel J. Gauthier své výsledky experimentů, které měly odhalit, zda přece jen neexistuje možnost jak překročit rychlost světla. Bohužel experiment zatím pouze potvrzuje to, že  Einstein měl a má stále pravdu.
Provedená měření za všech okolností ukazují, že informace nesená paprskem je vskutku omezena na rychlosti nižší než C, což je písmeno, které je užíváno jako symbol pro rychlost světla ve vakuu. Důsledek jejich zjištění je tedy prozatím jednoznačný. Nemá smysl hledat médium, ve kterém by světlo mohlo cestovat rychleji, protože rychlost informace nesené takovým paprskem by vždy byla nižší. Snad tedy příště a jinak.
 

Vykřičníky a otazníky čínského pilotovaného letu do kosmu

Gratulujeme! Výborně! Hurá! Vítejte do klubu! a podobné jiné projevy se nesou světem jako reakce na včerejší úspěšný let a přistání první čínské pilotované kosmické lodi. Jedná se určitě o technologický úspěch čínské vědy a čínského průmyslu, který si zaslouží chvály a obdivu, ovšem nese s sebou i řadu mnohdy podstatných otazníků.

Dosavadní duální stav ve vysílání pilotovaných kosmických lodí z Ruska a USA byl za více než 40 let jeho fungování již poměrně průhledný a určitým způsobem vyvážený. Nynější třetí hráč na kosmickém písečku však určitě průhledný není. První let byl pod přímým aranžmá a kontrolou armády, obestřen tajnůstkářstvím a politickými proklamacemi. Proto např. na Tchaiwanu nezpůsobil včerejší let žádné nadšení, ale spíše obavy. Někteří čínští politikové a armádní hodnostáři se totiž v minulosti při různých příležitostech nechali slyšet s názory o tom, že příští válka se povede z kosmu a podobně. A třetí, nepředvídatelný prvek v křehce vyváženém systému skutečně může způsobit nestabilitu. Zatím nebylo např. zveřejněno nic opravdu podstatného z toho co všechno měl Jang Li-Wej na oběžné dráze za úkol. A nebylo by se co divit, kdyby alespoň část experimentů neměla špionážní charakter nebo alespoň přípravu na něj. Dost dobře se totiž, 42 let po startu prvního kosmonauta, nedá předpokládat, že by ten poslední byl jen pouhým pokusným pasažérem v třímístné lodi.......

Oslavy postupně odezní, ale otazníky zůstanou. Doufejme že postupně nepřejdou v důrazné vykřičníky a další čínský pilotovaný let, který by se měl podle prvních prohlášení uskutečnit do dvou let, již nebude obestřen takovým tajemstvím, jako ten první..

Čína se stala třetí kosmickou velmocí
Dnes ráno, jen o dvě hodiny oproti předpokládanému času, se Čína startem prvního tchajkonauta, jak zní čínský název pro kosmonauta či astronauta, stala po Rusku a USA, již třetí zemí, která do vesmíru vyslala vlastní kosmickou loď s lidskou posádkou.

Z kosmodromu v poušti Gobi, v oblasti Vnitřní Mongolsko, odstartoval 38letý Jang Li-Wej. Tchajkonaut, jehož jméno bylo tajeno do poslední chvíle, má za 21 hodin 14krát obkroužit Zemi. Raketa nazvaná Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod) odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan v devět hodin večer místního času (03:00 středoevropského času). Podle agentury Reuters se bezpečně ocitla na orbitě o deset minut později a ve zhruba dvousetkilometrové výšce se loď Šen-čou-5 (Nebeská loď) od rakety odpojila. "Cítím se dobře a můj stav je normální," hlásil z vesmíru Jang Li-Wej, když poprvé obkroužil Zemi. Pro vesmírnou misi byl 169 centimetrů vysoký vojenský pilot s hodností podplukovníka vybrán teprve v úterý. Pilotem čínského letectva však je už od roku 1983.

I přes přísné utajování se již nejméně 14 dní předem očekával start přesně v danou dobu a dokonce i jméno prvního Číňana, který poletí do vesmíru se objevilo na veřejnosti jako nejpravděpodobnější již minulý týden. Inu ani Čína už není to co bývala. Po přísně střežené a také jediné silnici vedoucí ke kosmodromu, jezdila jen vojenská vozidla a prověřené turistické autobusy se zvědavci. Soukromé automobily byly bez výjimky obraceny zpět. Na místě samém se dokonce nesmělo ani telefonovat z mobilních telefonů. Úřady také nepovolily vysílat přímý přenos ze startu a proto byl i v Číně vysílán start ze záznamu, se zhruba desetiminutovým zpožděním oproti skutečnosti, tedy až poté, co loď  úspěšně dorazila na oběžnou dráhu.

Úspěšný start rakety a její navedení na oběžnou dráhu je vrcholem desetiletého úsilí čínského vesmírného programu. Peking trvá na tom, že vše, co do vesmíru vyšle, je jeho vlastní výroby. Loď Šen-čou je sice postavená na stejném základě jako ruský třímístný Sojuz, oproti Sojuzu však loď doznala poměrně rozsáhlých změn. Proto se také nejdříve zdálo, že by Čína mohla poslat napoprvé do vesmíru nejen jednoho, ale až tři kosmonauty.  

SIRTF zaostřuje na vesmír

Vesmírný infračervený teleskop SIRTF,  čtvrtý a zatím poslední velký dalekohled NASA mimo zemský povrch, úspěšně zaostřuje svou optiku. Je to rozhodující fáze uvádění teleskopu do provozu. Její úspěšné dokončení umožní velkému infračervenému zrcadlu vidět i ty nejjemnější detaily vzdáleného vesmíru. Zaostřování se provádí řadou velmi jemných nastavení sekundárního zrcadla dalekohledu.

Od svého startu, 25.srpna letošního roku, provedl kosmický dalekohled zatím úspěšně všechny plánované testy a ochladil se na provozní teplotu přibližně 5 Kelvinů (-268 stupňů Celsia). Tato velmi nízká teplota v budoucnu dovolí dalekohledu zachycovat infračervené záření, nebo teplo z nebeských objektů bez toho, aby bylo ovlivňováno vlastní teplotou přístroje.

"Vědecké společenství má nyní k dispozici jedinečnou observatoř se kterou může studovat vesmír," řekl Dr. Michael Werner, vědec, projektant této mise z Jet Propulsion Laboratory, v Pasadeně.  "Nemůžeme se už dočkat dokončení jemného seřízení observatoře a zahájení vědeckého programu".

Ze své nové oběžné dráhy okolo Slunce, může infračervený teleskop prohlédnout skze prach a temnotu zakrývající nám velkou část vesmíru, odhalit galaxie vzdálené miliardy světelných let, hnědé trpaslíky nebo zkolabované hvězdy nebo planety rodící se formováním prachového disku kolem hvězd.

Jaké budou Leonidy 2003?

Za měsíc projde Země přes dráhu komety Tempel-Tuttle a tak jako každoročně budeme moci pozorovat meteorický roj Leonid. Bill Cooke z NASA Marshall Space Flight Center vysvětluje, že letos bude možno pozorovat meteorický roj Leonid hned 2x. Normálně se Země střetává jen s jedním zdrojem tohoto roje, ale tento rok projde Země vyjímečně hned dvěma pozůstatky průletů komety a to 13. a 19.listopadu.  Leonidy, nazývané tak proto, že meteory zdánlivě vylétají ze souhvězdí Lva jsou pozůstatky známé a již dlouho sledované komety Tempel-Tuttle, která prolétá  sluneční soustavou s periodou 33 let. Země pak každý rok protíná její dráhu, pokrytou prachem a troskami, které od komety oddělilo sluneční záření. Hustota roje částic, které při styku se zemskou atmosférou vytváří meteorický roj, přímo závisí na době, ve které vznikl a na tom zda Země prolétá středem nebo jen okrajem oblaku těchto částic. Čím mladší návrat komety ke Slunci, tím je koncentrace částic v prostoru vyšší a může tak vzniknout až meteorický déšť jako tomu bylo např. v letech 1966 a 2001. Tehdy bylo možno pozorovat i více než 1000 jasných meteoritů za hodinu. Jedná-li se naopak o starší návraty komety ke Slunci nebo Země prolétá jen okrajovými částmi oblaku, je frekvence částic zanikajících v zemské atmosféře mnohem nižší. Tak tomu bude letos, kdy Země protíná dráhy komety z let 1499 a 1533. Očekává se tedy maximální frekvence do 60 meteorů za hodinu. I když i předpovědi se mohou mýlit.

Pro pozorovatele u nás ovšem nebude situace ani tak příliš příznivá. Maximum, tedy průlet Země nejhustší částí oblaku částic dne 13.listopadu, se předpokládá v 18:17 hod našeho času a maximum 19.listopadu nastane asi v 8:28 hod. našeho času. Po oba dva dny tedy nepříznivá část dne, u prvního data ještě zhoršená svitem Měsícem 4 dny po úplňku. Ovšem nezoufejte. Tím že se jedná o již poměrně staré návraty komety, nebude maximum tak ostré a roj bude trvat několik hodin. Tedy i my z něj můžeme v podvečer nebo nad ránem něco uvidět.

Ale právě tady POZOR! Měsíc bude 13.listopadu v daleko příznivější poloze vůči dráze komety z roku 1499 než Země. Nachází-li se tedy někde v prostoru ještě větší kus hmoty komety a nejen drobný prach, mohli bychom se případně dočkat i záblesků z dopadu meteoritů na povrch Měsíce! Zatím byl pozorován a zároveň na povrchu Měsíce identifikován pouze jediný takovýto dopad. Možná tedy letos.....

Lance Bass - americký mluvčí Světového kosmického týdne 2003.

Tento mladík, který je členem populární skupiny *NSYNC, stal mluvčím Světového kosmického týdne 2003 (SKT2003). Lance Bass je totiž kromě práce v show bussinesu zároveň i zaníceným nadšencem pro otázky kosmu a přezkoušeným kosmonautem, který právě před rokem dokončil kompletní trénink pro kosmický let. V těchto dnech se Bass vrací do Houstonu s novou, ještě podnětnější  misí - přesvědčit mladé lidi, že kosmos, matematika a věda vůbec jsou pro ně "COOL", tedy úžasné a senzační a měli by se jim více věnovat. To je zároveň i letošním krédem SKT na celém světě.

Během Světového kosmického týdne navštíví Bass několik Houstonských  základních a středních škol, kde bude se studenty diskutovat o významu vědy a matematiky. Bude také zhodnotit studentské návrhy na "Lancovu laboratoř",  hypotetickou kosmickou stanici ve které by Lance žil a pracoval. V průběhu SKT 2003 se uskuteční i celá řada dalších akcí a to nejen ve všech zúčastněných zemích, ale i celosvětově.
 

Pravděpodobně největší a nejvýznamnější událostí SKT 2003 bylo živé webové vysílání z mezinárodní kosmické stanice ISS, které se uskutečnilo ve čtvrtek 9. října  od 20:00 do 21:00 hod našeho času (17:00-18:00 GMT).

Více o této události na webu NASA  a  TV NASA
Více o SKT 2003 na http://www.spaceweek.org (anglicky) a http://www.spaceweek.org/intro_-_czech.html (česky).

Světový kosmický týden byl ustanoven Spojenými národy v roce 1999 na oslavu dvou významných dat 4.10.1957 - startu Sputniku 1 a 10.10.1967 - podepsání Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru. Česká republika se poprvé přihlásila k jeho aktivitám v loňském roce. Letos se Světový kosmický týden slaví již v 50 zemích světa. O aktivitách naší hvězdárny se dozvíte v programu na říjen.

Statistické údaje Ministerstva kultury za rok 2002

Podle nedávno zveřejněných údajů bylo v roce 2002 v České republice celkem 50 astronomických zařízení typu hvězdárny, planetária či astronomické pozorovatelny. Z nich 35 zřizovaly orgány státní správy nebo samosprávy, 9 z nich zřizovalo Ministerstvo školství, občanská sdružení nebo nadace a 6 hvězdáren bylo zcela soukromých.   Za rok 2002 tato zařízení navštívilo něco přes  490 tis.návštěvníků, při více než 12 tisících samostatných akcích. Tyto akce zajišťovalo 154 placených zaměstnanců a více než 1.200 členů astronomických kroužků při těchto zařízeních. Výdaje na jejich činnost se pohybovaly okolo 70 mil.Kč, dosažené příjmy přesáhly 13 mil. Kč. Zhruba 80% výdajů tedy muselo být hrazeno z jiných než vlastních zdrojů těchto zařízení.

V tomto statistickém hodnocení se naše hvězdárna umístila na 6 místě žebříčku podle počtu zájmových kroužků a na 10 místě podle počtu členů v nich. Hodnoceno bylo celkem 32 zařízení. Podle počtu návštěvníků na pořádaných akcích jsme se umístili celkově na 14 místě ze všech 50-ti evidovaných zařízení.

V návštěvnosti vedou podle očekávání s velkým náskokem všechna zařízení s planetárii, následována hvězdárnami ve Val.Meziříčí, Prostějově, Úpici a Rokycanech. Jedenáct zařízení, ze sledovaných padesáti, mělo návštěvnost přes 10.000 návštěvníků, dalších 12 zařízení mělo návštěvnost vyšší než 1.000 návštěvníků a zbývajících 26 zařízení navštívilo méně než 1.000 návštěvníků za rok. Z toho jednu čtvrtinu všech návštěvníků obsloužila Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy a další polovinu návštěvníků pak zbývajících 6 profesionálních zařízení s planetáriem. Z tohoto srovnání vyplývá, že návštěvnost záleží především na technickém, materiálním a personálním vybavení zařízení. Pro menší zařízení tedy umístění se v první třetině žebříčku znamená nejen velkou poctu, ale především usilovnou práci nahrazující chybějící finance a vybavení.

Pro astronomii je ale potěšitelný spíše fakt, že po mírném propadu z let 2000 a 2001 se údaje opět vracejí na úroveň předchozích let, tím spíše, že se díky řadě zajímavých akcí a astronomických úkazů dají v roce 2003 očekávat  ještě příznivější výsledky než tomu bylo v roce 2002.

Hvězdárna bilancuje tři čtvrti roku 2003 - Ing. Rajchl informuje.

Od začátku roku do konce srpna navštívilo naši hvězdárnu celkem 4733 návštěvníků. Hvězdárna pro ně uspořádala za uplynulé tři kvartály letošního roku na 343 akcí. Z toho se uskutečnilo pro školy a ostatní veřejnost  110 akcí s 3815 návštěvníky. Astronomické kroužky se pak na této aktivitě podílely 233 akcemi, s návštěvností 918 osob. Nejvíce akcí mladých  členů kroužku bylo zaměřeno na samostatné pozorování  Slunce a noční pozorování kosmických objektů spojené s jejich fotografováním CCD kamerou. Dalším velkým přínosem mladých členů kroužku pro činnost hvězdárny byla jejich výpomoc v rámci demonstrátorské služby pro veřejnost.  Tato pomoc byla nezastupitelná zejména při pozorováních čtyř hojně navštívených kosmických úkazů letošního roku. V květnu to byl přechod Merkuru přes sluneční disk, úplné zatmění  Měsíce a  částečné zatmění Slunce. V srpnu a září to pak bylo pozorování planety Mars v rámci tzv. velké marsovské opozice. Tehdy hvězdárna doslova praskala ve švech. Jen v den největšího přiblížení obou planet, 27. srpna, přišlo pozorovat Mars na 400 lidí a ani v dalších dnech to nebylo o mnoho méně. Takový nával ve večerních a nočních hodinách hvězdárna snad ještě nezažila. Vysoká návštěvnost ovšem byla provázena i značnou nervozitou. Lidé museli vystát dlouhou frontu než se dostali k okuláru dalekohledu a tak to někteří nevydrželi a předčasně odcházeli. O velkou propagaci pozorování Marsu se postarala veškerá media. V době největšího přiblížení měla ale charakter až určité hysterie. Pro novináře byl Mars v  prázdninové okurkové sezóně snadnou kořistí a lidé neustále slyšící a čtoucí jen "Mars, Mars a zase jen Mars" nutně nabývali dojmu, že pouze teď je ta pravá chvíle a jindy než právě teď už nic neuvidí. Opak byl pravdou. V září viděli Mars určitě lépe a pohodlněji.  Média také mnohdy svými neurčitými a vtíravými formulacemi zveličila možnosti pozorování natolik, že nakonec někteří lidé po nahlédnutí do dalekohledu odcházeli z hvězdárny zklamáni tím co skutečně uviděli.

V průběhu září byla provedena zásadní úprava spektrohelioskopu, přístroje umožňujícího pozorovat  erupce a protuberance ve  sluneční chromosféře.  Rekonstrukci provedli zkušení odborníci z Hvězdárny v Úpici, která vlastní podobný přístroj. Spektrohelioskop, přístroj, který dříve pracoval  v Geofyzikálním ústavu v Praze, prošel u nás náročnou rekonstrukcí. Původní objektiv byl, pomocí daru hvězdárny v Úpici, nahrazen jiným objektivem s podstatně zkráceným ohniskem a to z 900 na 167 cm. Tak bylo dosaženo mnohem většího zorného pole zachycujícího teď prakticky polovinu slunečního povrchu.  S původním objektivem se dala pozorovat jen malá část výřezu slunečního kotouče, zato však podrobně. Protože přístroj je u nás určen také k popularizačním účelům, bylo nutné zobrazovat sluneční kotouč co největší a to i na úkor podrobností. Druhá část rekonstrukce přístroje se týkala  zvýšení stability pilíře nesoucího spektrální mřížku o rozlišení 650 vrypů na milimetr. Právě na této mřížce vzniká pozorovatelné spektrum. Jejím nedefinovatelným pohybem při otřesech podlahy však bylo pozorování často znehodnocováno. Proto musel být pilíř na kterém je umístěna stavebně oddělen od ostatní podlahy v místnosti. Nový speciální betonový podstavec, na kterém nyní pilíř stojí, odděluje od okolní  podlahy vzduchová mezera. Další důležitou úpravou, nutnou k nerušenému pozorování obrazu Slunce,  bylo umístění televizní kamery za okulár přístroje. Tak se umožnil přenos televizního obrazu Slunce do přednáškového sálu na data projektor a televizory. Přednášející i diváci  tedy vidí Slunce v přímém přenosu. Vedlejším přínosem tohoto  uspořádáním je, že nyní již nedochází k otřesům přístroje, protože pozorovatelé se nepohybují v jeho bezprostřední blízkosti a zároveň je současné pozorování Slunce umožněno najednou několikanásobně vyššímu počtu pozorovatelů než dříve. Podobným zařízením s výstupem na velkoplošný projektor  se u nás může pochlubit málo která hvězdárna.

Na závěr bychom chtěli poděkovat autorům rekonstrukce,  astronomům  úpické hvězdárny,  Janu Klimešovi staršímu a Janu Klimešovi mladšímu za jejich nezištnou pomoc. Poděkování patří rovněž  ředitelce hvězdárny v Úpici RNDr. Evě Markové CSc. za to, že jim to umožnila. Rekonstruovaný spektrohelioskop se jistě stane vítaným pomocníkem při popularizaci naší nejbližší hvězdy - Slunce.

Novinky z NASA

NASA včera oznámila, že zvyšuje možnosti odhalení a oprav tepelných obkladů raketoplánu, tedy té komponenty, jejíž poškození zavinilo zkázu raketoplánu Columbia letos v únoru. Astronauti budou mít k dispozici speciální opravný set, kterým mohou udělat i za letu provizorní opravu tepelného štítu. Rovněž bude zlepšena možnost pořizovat dokonalejší snímky raketoplánu během startu a to i v noci, kdy okolí přezařují plameny z trysek startovacích motorů. Start raketoplánu Atlantis se předpokládá někdy v září roku 2004.

NASA vybrala Allied Aerospace pro pokračování vývoje jejího experimentálního letadla X-34C. Na základě kontraktu za 150 mil. USD Allied Aerospace postaví tři letu schopné prototypy s rychlostí letu  přes 8000 km/h (sedminásobek rychlosti zvuku). Letouny mají ověřit funkce náporových pulsních tryskových motorů. Prototypy budou startovat pomocí rakety Pegasus, která jim udělí rychlost Mach-5 a teprve pak zrychlí pomocí vlastních motorů na očekávanou rychlost Mach-7.

Čínská oficiální místa oznámila, že k letu prvního čínského kosmonauta dojde již ve středu 15.října, kdy čínská raketa Shenzou-V odstartuje k jednodennímu letu na oběžnou dráhu. Více v článku ze 17.září

Další zlepšení vlastností pozemských dalekohledů

U dalekohledu Keck II s desetimetrovým zrcadlem byl nedáno učiněn důležitý krok k podstatnému zlepšení kvality pozorování za použití adaptivní optiky.  Vlastnosti optiky dalekohledu  se budou pružně měnit a přizpůsobovat atmosférickým podmínkám pomocí pozorování umělé hvězdy vytvořené laserem ve výšce 90 km.

Adaptivní optika byla již několikrát použita u menších dalekohledů, ale nikdy ještě u dalekohledu tak velkého a výkonného. Dalekohled na observatoři W.M.Keck používá k vytvoření umělé hvězdy laser o výkonu 15 wattů snímaný infračervenou kamerou. Použitím adaptivní optiky lze, podle zúčastněných v experimentu, zvýšit výkon dalekohledu v nejrůznějších jeho parametrech až o desítky procent. Např. rozlišovací schopnost dalekohledu vzrostla tak, že by dokázal rozlišit od sebe dvě světla automobilu stojícího v New Yorku, zatímco dalekohled sám by byl umístěn v Los Angeles.

Systém je zatím ve zkušebním provozu a bude používán čím dál častěji. Plný provoz se předpokládá v roce 2005.

MĚSÍC A MARS

Dnes, 6.10.2003 večer, jsou to dva nejjasnější objekty na noční obloze. Navíc je můžete vidět v půvabné skupince velmi blízko u sebe. Tento pár vyjde nad obzor těsně po západu Slunce přibližně na východním obzoru. 

Skupinka bude viditelná z všech částí zeměkoule, ovšem nejlepší místo je v blízkosti Austrálie, zvláště v Tasmanii, kde Měsíc projde přímo před Marsem  přibližně v 18:15 našeho času. Nastane tam tedy zákryt Marsu Měsícem.

Sonda Cassini potvrzuje Einsteinovu teorii relativity

Experiment italských vědců za použití dat ze sondy Cassini, která je na cestě k Saturnu, potvrdil Einsteinovu všeobecnou teorii  relativity s přesností 50 krát větší než všechna předchozí měření. Experiment se konal se v létě 2002, kdy kosmická loď a Země byly na protilehlých stranách od Slunce, ve vzájemné vzdálenosti více než 1 miliarda kilometrů. Vědci pozorovali kmitočtový posuv rádiových vln mezi Zemí a sondou, když procházely těsně okolo Slunce.

Vědci změřili o kolik hmota Slunce odklonila elektromagnetické vlny, v tomto případě rádiový signál. Podle všeobecné teorie relativity, tak masivní objekt jako je Slunce způsobuje, že časoprostor se v jeho blízkosti ohýbá a při tomto experimentu nebyly zjištěny žádné odchylky od teorie. Testy všeobecné teorie relativity mají důležité kosmologické implikace. Otázka nezní, zda všeobecná teorie relativity je pravdivá nebo falešná, ale na které úrovni přesnosti začínají relativistické účinky gravitace. zatímco minulé experimenty pracovaly s přesností jedné tisíciny pak tento experiment díky podmínkám měření dosáhl přesnosti 20 miliontin. Tyto experimenty jsou součástí série rádiových vědeckých testů plánovaných pro letovou část mise. Dalším úkolem je např. pátrání po nízkofrekvenčních gravitačních vlnách.

Sonda Cassini přiletí na oběžnou dráhu okolo Saturnu 1.června 2004. Pak také uvolní přepravované kontejnery sondy Huygens, které o šest měsíců později sestoupí na povrch Saturnova měsíce Titan skrze jeho silnou atmosféru .

Družice NASA sledují obrovský ledovec

Obrovský ledovec pojmenovaný C-19 je 32 km široký a 200 km dlouhý. Již jen pouhou svojí přítomností podstatným způsobem narušuje křehké prostředí ekosystému moře v okolí Antarktidy.  Ledovec se odlomil od Ross Ice Shelf již v květnu 2002 a problém nastal, když se ledovec dále nerozpadal. Svou hradbou tak zastavil odplavování zimního ledu z regionu Rossova moře. To způsobilo, že i přes léto zůstala vodní hladina pokryta ledem a fytoplankton, který potřebuje ke svému růstu sluneční světlo, byl tak redukován na 90% normálních hodnot. Jeho nedostatkem tak značně utrpěl zbytek ekosystému, který se jím živí.

Zmíněný ledovec trvale sledují jak družice NASA s názvem Terra a OrbView2, tak i družice meteorologického obranného satelitního programu (DMSP) se zvláštním mikrovlnným snímačem. Sleduje se zejména to, zda se již konečně ledovec tzv. otelí, tedy zda a kdy se rozpadne na více menších částí, které již nebudou tolik bránit přirozenému proudění hladinového ledu. Setrvání ledovce C-19 na současném místě po další letní sezónu a v nezmenšeném stavu by pro oblast Rossova moře nutně znamenalo naprostou ekologickou katastrofu. Z posledních pozorování se však zdá, že C-19 již obsahuje trhliny a snad se tedy v přicházejícím antarktickém létě rozpadne.

Dvojčata dalekohledů sledují vzdálené galaxie

Dva spojené teleskopy v observatoři  W.M.Keck na Hawajské Mauna Kea se podívaly na galaxii NGC 4151 v infračerveném oboru spektra. Tato galaxie, která je vzdálena 40 milionů světelných let od Země, byla vybrána pro sledování na různých vlnových délkách, optických i infračervených, aby byl získán co možná nejdetailnější obraz procesů, které se dějí v jejím jádru. Proto byly dva infračervené dalekohledy o 10m zrcadle elektronicky propojeny tak, aby utvořily na principu interferometru virtuální teleskop o ekvivalentním zrcadle průměru 85 metrů. 

Dr. Mark Colavita z oddělení NASA, na JPL v Pasadeně, po úspěšném propojení obou teleskopů řekl, že pouze interferometry poskytnou u takto vzdálených objektů dostatečné  úhlové rozlišení a  schopnost sledovat i jemné detaily.  Výsledky pozorování budou zveřejněny 20.října v Astrophysical Journal Letters.
 

NASA uvolnila dalších 10.000 snímků povrchu Marsu

Tisíce nově uvolněných snímků marsovského povrchu, pořízených sondou  Mars Global Surveyor, nasvědčují na velkou rozmanitost geologických procesů, které utvářely povrch sousední planety.

Celkem 10.232 nově vydaných obrázků kamery Mars Global Surveyoru zvýší celkový počet obrazů v online galerii již na více než 134.000. Nová dávka je uveřejněna na adrese http://www.msss.com/mars_images/moc/2003/09/30/ . Úplná galerie snímků je k dispozici na http://www.msss.com/moc_gallery/ .
Nová skupina obrazů byla pořízena mezi srpnem 2002 a únorem 2003. Zahrnuje mnoho pohledů na severní polární oblasti, extrémně jasnou atmosféru, pohledy na hlubokou jižní propadlinu pojmenovanou Hellas Planitia i na různorodost charakteru terénu mezi severním pólem a jižními středními zeměpisnými šířkami. Jsou zde zachyceny detaily až do velikosti většího osobního automobilu.

Další informace o sondě Mars Global Surveyor jsou k dispozici v angličtině na adrese http://mars.jpl.nasa.gov/mgs/
 

SMART-1 zažehl iontový motor

Sonda Smart-1 vypuštěná 28.října 2003 Evropskou kosmickou agenturou ESA, prošla důležitým testem, když  v úterý, jen tři dny po startu, byl zkušebně nastartován její iontový motor - hnací systém, který sondu bude unášet po velké spirále směrem  k Měsíci po dobu 17 měsíců. Řídící středisko  ESOC, (European Space Agency Control Centre v Darmstadtu ), poslalo kosmické sondě příkaz testovat zážeh motoru a jeho činnost po dobu jedné hodiny. Nevyskytl se při tom jakýkoliv problém.

SMART-1 se bude díky nepřetržité práci iontového motoru o malém tahu trvale urychlovat a tak se dostávat na stále vyšší oběžnou dráhu kolem Země až do té doby, než bude zachycen přítažlivostí  Měsíce. Potom bude motor naopak používán k brždění a tím ke snížení oběžné dráhy kolem Měsíce a to opět až do té doby, než bude dostatečně nízká k tomu, aby sonda mohla začít shromažďovat vědecká data o měsíčním povrchu.

Mise Sea Launch Galaxy XIII/Horizons-1 úspěšně odstartovala

Námořní startovací plošina (Sea Launch)  minulý víkend doplula do startovní pozice na rovníku. Raketa Galaxy XIII/Horizons-1, která měla vynést na oběžnou dráhu družice pro  PanAmSat a JSAT  byla vztyčena do startovací pozice a bylo zahájeno 72 hodinové odpočítávání. Start pak proběhl přesně podle plánu dnes, 1.října 2003 v 6:03 SELČ ve startovacím okně trvajícím 39 minut. Poslední chvíle před startem a vlastní start byly vysílány v přímém přenosu na www.sea-launch.com/current_index_webcast.html.

Raketa vynesla na geostacionární dráhu družici, kterou postavil Boeing Commercial Space Company. Družice bude zajišťovat  digitální video, Internet a datové služby pro severní a centrální Ameriku, Aljašku a Havaj. Námořní plošina Sea Launch byla postavena ve spolupráci amerických a ruských firem pro zajištění co možná nejlepších startovacích podmínek pro družice umísťované na geostacionární dráhu. Nejvýhodnější startovací místo pro takovouto družici se totiž nachází právě na zemském rovníku, tedy v místech, kde se není zrovna přebytek stálých kosmodromů.
 

Nový kosmický dopravní prostředek

Firmy Lockheed Martin a Northrop Grumman oznámily, že  budou budou pracovat společně na Orbitálním kosmickém letadle (OSP) pro NASA.

Toto společenství bude o zakázku soutěžit s Boeingem a NASA vybere dodavatele OSP v srpnu 2004.

Hlavní otázkou NASA pro vítězný tým bude, zda tento dopravní prostředek postaví do roku 2008. Tou dobou by již měl umožnit zachránit posádku mezinárodní kosmické stanice. O něco později, v roce 2012 by měl sloužit pro i pro dopravu dvou astronautů ke stanici a zpět  OSP má být vypouštěn na vrcholu klasické rakety Atlas V nebo Delta IV.