Opportunity se ohlíží za "domovským" kráterem

Robotická sonda Opportunity, která začátkem týdne opustila kráter ve kterém přistála se ohlíží za svým "orlím hnízdem". Představujeme Vám první panoramatický záběr po opuštění kráteru pořízený v celém okruhu 360 stupňů. Ve středu snímku ke patrný kráter se stopami kol sondy. Okolí je zřetelně utvářeno větrem, o čemž svědčí malé, dunám podobné pískové přesypy. Vlevo od kráteru jsou vidět malé prohlubně, krátery o průměru asi 1 metr. Na levém okraji velkého kráteru (v dálce) je jako světlejší bod vidět padák a ochranný štít sondy, který ji chránil při přistání. 

Otázky a odpovědi k objevům na Marsu


BBC Online položila Profesoru Steve Squyresovi, vedoucímu vědeckému pracovníkovi pro Marsovská terénní vozidla, Opportunity a Spirit několik otázek. Zde jsou odpovědi. 

BBC: Proč jste přesvědčen, že skály v místě přistání Opportunity byly namočeny ve vodě?

SS: Je tam několik linií důkazů. Kulovité objekty nalezené ve výchozu skalních vrstev. Jejich charakteristické rysy - tvary, velikost, jejich umístění ve skále a jejich složení - to všechno se zdá vzniklo uvnitř skály když byla vystavena vodě.

Dalším důkazem je, že některé části vrstev jsou jakoby prostřílené malými otvory asi 1cm dlouhými, jeden nebo dva milimetry v průměru a to ve všech úhlech.

A jsou tam věci, který se obvykle formují na Zemi ve skálách, kde krystalizují minerály, jako třeba sádrovec, který se později rozpustí a zanechá po sobě tyto malé díry.

Další pozorování o kterém si myslím, že je hodně přesvědčivé, je obrovské množství sloučenin síry v této skále. A to je velmi obtížné vysvětlit nějakým procesem nespojeným s vodou.

A nakonec, naším Moessbauerovým spektrometrem, který potvrdil, že v místě přistání se nalézá sulfátová sůl - jarosite, která ke svému vzniku vyžaduje vodu. Vy vezměte tyto důkazy dohromady a dospějete rychle k závěru, že voda
ovlivňovala tuto skálu, když se utvářela.


BBC: Je také naděje, že by mohl být nalezen život?

SS: Já bych neužíval slova jako naděje. Jedna z nejhorších věcí, které můžete udělat ve vědě je doufat v jistý výsledek, protože to může ohrozit vaší objektivnost.

Tak, že já budu jednodušeji poukazovat na to, že jestli je možný nález biologických vzorků, pak tyto skály by je mohly docela dobře zakonzervovat.

BBC: Co je záhadou v datech mini tepelného emisního spektrometru (Mini-Tes) z kamene Adirondack, skály prozkoumané roverem Spirit?

SS: V Mini-Tes spektru některých skal v Gusevově kráteru, vidíme spektroskopický podpis minerálu nebo minerálů, které nerozpoznáváme. Je to něco, co nemáme s čím porovnat. Nemáme to prostě v databázi.

Tak, že musíme zjistit, které méně známé pozemské minerály mají stejný spektrální podpis. Ale právě teď, opravdu nevíme co to je.

BBC: Tak, že by to mohl být nový minerál?

SS: Je to možné. Alespoň to předpokládám. Mars je jiná planeta než Země.


BBC: Terénní vozidla měla zaručenu pojezdovou vzdálenost na 600m. Kolik odhadujete, že to překonají, může to být i pár km?

SS : Myslím si, že šance jsou dost dobré. 600m bylo jen číslo, konstrukční cíl pro dost těžko schůdný terén. Samozřejmě, neměli jsme žádnou představu do jak sjízdného terénu přistaneme.

Zkusili jsme přijít s návrhem, který za 90 dnů měl rozumnou šanci na ujetí 600m v opravdu neprůchodném terénu.

Jak se ale ukazuje, terén je mnohem více sjízdný v obou místech přistání, zvláště v Meridiani planum. Ale v obou terénech je pohyb snadnější než ten pro který byly rovery určeny. A to je dobrá zpráva.

A pak, pokud vozidla vydrží déle než 90 dnů, tak můžete na číslo 600m zapomenout.


BBC: Udělali jste odhady, které ukazují, že terénní vozidla by mohla pracovat nejméně 240 dnů. To by ale zvýšilo nároky na rozpočet NASA i vědeckých pracovišť. NASA uvažuje o euthanásii? Vypnula by funkční terénní vozidla?

SS : Nemám o tom žádnou představu - je to rozhodnutí NASA. Je v tom ale příliš mnoho vědy a proto si myslím, rovery budou pokračovat v práci ještě dlouho.

BBC: To bylo ale i pro vás velmi náročné . Vydržíte to?

SS : Ano to je. Nemyslím si, že kdokoliv z nás předvídal dobu trvání práce na Marsu déle než 90 dnů. Už jsme podnikli pokus o přechod na snadnější rozvrh, něco, co je dlouhodobě udržitelné. Ale my jsme jen na začátku tohoto procesu.

BBC: Kdyby se jednalo o vypuštění lidské posádky, přihlásil by jste se?

SS : Jistě. Bezpochyby. Myslím si, že lidé by měli letět co nejdříve. Ovšem existují technické překážky které je nejprve nutné překonat.

BBC: Mohl byste vést další robotickou misi jako tato?

SS : Ne, už bych to nedělal. Řídit misi jako je tato vyžaduje enormní množství úsilí a závazků a vyžaduje to i velké oběti. A to i směrem k mojí rodině. Mým cílem pro budoucí misi je najít si takovou roli, kde se mohu pobavit a pomoci, ale nebudu mít tolik odpovědnosti.

Zdroj : BBC Online

Opportunity je zaparkovaná v břehu starověkého marťanského moře

Sonda objevila, že některé skály na Marsu jsou pravděpodobně usazeninami dna pomalu tekoucí slané vody. "Předpokládáme, že Opportunity je zaparkovaný v místě, kde byl břeh slaného moře na Marsu," řekl Dr. Steve Squyres z Cornellov univerzity, Ithaca, N.Y., vedoucí vědecký pracovník obou sond na Marsu.

To co je k dispozici sice doposud neříká jak dlouho nebo jak dávno kapalná voda pokrývala tuto oblast, ale pro shromáždění více důkazů, plánují vědci poslat Opportunity přes rovinu Meridiani směrem ke skalám vzdáleného kráteru.

NASA administrátor pro vesmírnou vědu Dr. Ed Weiler řekl, že se jedná o dramatické potvrzení stojaté vody v marťanské historii a zakládá to směr dalšího zkoumání cizích planet podobných Zemi. Tento výsledek dává nové podněty pro expanzi ambiciózního programu zkoumání Marsu směrem k hledání života a důkazu,  zda tam někdy žili alespoň mikrobi.

"Vzory v jemně vrstvených skálách signalizují písek přesně takové velikosti zrna jako usazeniny které se vytvoří při vlnění vody o hloubce nejméně pěti centimetrů nebo hlubší a tekoucí  rychlostí asi 10 až 50 centimetrů za sekundu," řekl  Dr. John Grotzinger, člen týmu terénních vozidelz Massachusettského technického institutu v Cambridge.
"Vlnění které by se tvořilo jen větrem je jiné než to které by se vytvořilo pod vodou," pokračoval Grotzinger.  "Některé vzory, které jsme našli ve výchozu skalních vrstev v místě přistání Opportunity svědčí o tom, že vznikly za působení větru, ale jiné jsou spolehlivým důkaz o vodním toku.".

Podle Grotzingera, prostředí v době vzniku skály by mohlo být občas vysychající mělčinou. Taková prostředí na Zemi, jsou buď na okraji oceánů nebo v pouštích kde čas od času protéká srážková voda.

http://www.nasa.gov, http://marsrovers.jpl.nasa.gov, http://athena.cornell.edu

Zdroj: NASA News Release

Opportunity vyjela ven z kráteru

Během včerejšího rána konečně vyjela sonda Opportunity z kráteru, ve kterém 25.ledna přistála. Uvnitř poměrně malého, asi 20 metrového kráteru najezdila skoro 120m, takže jej dokonale prošmejdila. O víkendu zahájila cestu z kráteru ven, ale to se na první pokus nepodařilo díky prokluzování kol. Včera se to konečně podařilo jinou cestou a navigační kamera ukázala, že se sonda dostala asi 9m vně kráteru. Stalo se tak v 57 dni pobytu sondy na Marsu.

Nyní bude sonda pozorovat okolí, aby pořídila nové panoramatické záběry Meridiani Planum, kam doposud dobře neviděla. Pak se stejně jako její dvojče Spirit pokusí najít geologicky zajímavá místa rychlým pohybem po povrchu rudé planety.

Během další marsovské noci je naplánováno probuzení sondy a pozorování atmosféry a povrchu miniaturním tepelným emisním spektrometrem.

Dnes večer našeho času proběhne tisková konference, která bude rovněž přenášena NASA TV. Na obrázku je záběr z posledního briefingu 2.března 2004.

Rover Spirit viděl "UFO"

Při pozorování oblohy zeleným filtrem na panoramatické kameře, průzkumné terénní vozidlo Spirit přišlo s překvapením. Vyfotografovalo pruh světla přes oblohu. Světelná stopa uprostřed mozaiky ze snímků navigačních a panoramatické kamery, byla v tom okamžiku pravděpodobně nejjasnějším objektem na Marsově obloze. Vědci teoretizují, že tajemná linka by mohla být buď meteoritem nebo jedením ze sedmi kosmických plavidel obíhajících okolo Marsu. Protože objekt se pohyboval rychlostí 4 obloukových stupňů za 15 sekund, není to pravděpodobně ani ruský  Mars 2, Mars 3, Mars 5 nebo Phobos 2 či americká sonda Marriner 9 nebo Viking 1. Zbývá tedy  Viking 2, který má polární oběžnou dráhu a který by tedy mohl mít severo-jižní orientaci dráhy. Navíc, jen Viking 1 a 2 byly ponechány na v oběžných dráhách které by mohly produkovat tak rychlý pohyb, který byl pozorován Spiritem.

Jak řekl Mark Lemmon, z texaské A&M univerzity, člen týmu Spiritu, "Je to první obraz meteoru na Marsu nebo obraz kosmického plavidla poslaný z jiného světa, na úsvitu našeho robotického vesmírného výzkumného programu"

Originální zdroj: NASA/JPL

Spirit a Opportunity se pustí do finále svých misí
Jak oznámila NASA koncem týdne, primárního cíle obou sond, tedy nalezení a potvrzení stop vody na Marsu bylo dosaženo u obou robotů. Proto NASA hodlá zahájit rychlý přesun obou vozidel po povrchu do té doby, dokud vydrží jejich sluneční baterie nebo než naleznou geologicky zajímavější území.

Na začátku tohoto měsíce, Opportunity odkryla geologický důkaz, že jeho místo přistání, rovina Meridiani Planum kdysi byla pokrytá vodou. O tři dny později, vědci oznámili, že také Spirit objevil důkazy, o přítomnosti malých množství vody v půdě Gusevova kráteru.
 

Protože obě vozidla se blíží ke konci jejich plánované 90 denní mise a zdá se,  že mají dostatek energie ve svých bateriích a slunečních článcích, pokusí se řídící tým o dlouhé přesuny po povrchu, při pátrání po dalších zajímavých geologických informacích.

Manažer mise Mark Adler řekl, že po aktualizaci softwaru, plánovaném pro obě terénní vozidla na konec března, se zlepší hospodaření se slábnoucí energii slunečních článků a zrychlí se reakce systému automatického řízení.

Nový software pak umožní Spiritu ujet denně až 50 metrů ve skalnatém terénu Gusevova kráteru a Opportunity by dokonce mohla ujet až 100 metrů denně na hladkém povrchu Meridiani Planum.  Poklepáním na obrázek získáte obraz kráteru Bonnenville v plném rozlišení 4000x1100 bodů (800 kB).

Zdroj: CNN a Reuters

Také jižní pól Marsu obsahuje vodu

Mars express potvrdil, že vodní led existuje i na jižním pólu Marsu. Astronomové věděli již několik let, že severní polární čepička obsahuje vodní led, ale chemický rozbor jižního pólu vždy ukázal jen kysličník uhličitý. Pozorování sondy ale ukázalo, že na jižní čepičce se nachází jak kysličník uhličitý, tak vodní led. Mars expres nyní použije  další svůj přístroj, MARSIS, k určení síly ledové pokrývky.

Mars expres změřil množství slunečního světla a tepla odráženého z marťanského polárního regionu. Když planetární vědci analyzovali získaná data, zřetelně to ukázalo že, stejně jako kysličník uhličitý se v tomto regionu nachází i vodní led.
Výsledky ukázaly stovky čtverečních kilometrů zmrzlé půdy obklopující jižní pól. Zmrzlá půda je vodní led uvnitř půdy Marsu,  zamrzlý do tvrdosti  pevné skály. To je také důvodem, proč byl vodní led byl skrytý až do nynějška. Půda, se kterou je voda smíšená nemohla odrážet světlo tak snadno a proto se jevila  tmavou.

Nicméně Mars express  pozoroval povrch  infračervenýma očima a ta zřetelně vyzvedla podpis vodního ledu. Objev naznačil, že možná jsou okolo jižního pólu mnohem větší zásoby vodního než si kdokoliv před tím dovedl představit.  Pozorování byla vykonána mezi 18. lednem a 11.únorem tohoto roku.
Originální zdroj: ESA tiskové zprávy

Spirit pozoruje oblohu i vnitřek kráteru

Jak jsme již včera informovali, rover Spirit přijel na okraj velkého kráteru "Bonneville" a pořídil první snímky z jeho nitra (vlevo). Terénní vozidlo je nyní zaparkováno na jihozápadním okraji kráteru a bude měřit rozměry kráteru předtím, než do něj vstoupí.  Vědci ale zatím nemají žádné pevné rozhodnutí o tom, zda a jak najet dovnitř kráteru Bonneville. Kráter by mohl vypovědět podstatně více o podzemní geologii Marsu než všechna dosavadní pozorování.  Ale řízení robota uvnitř kráteru by mohlo být nebezpečné pro vozidlo a tým NASA potřebuje napřed vážit, zda je kráter dostatečným odůvodněním k podstoupení tohoto rizika. Souvisí to také s tím, že vědci nedávno udělali nové odhady životnosti terénních vozidel na povrchu planety a prodloužili původní odhad životnosti z 90 dnů až na 240 dnů. I t tohoto pohledu by mohlo být fatální sjet do kráteru a pak z něj nevyjet ven nebo se uvnitř kráteru poškodit, když mimo kráter by mohly být další a možná zajímavější vědecké cíle, kterých by mohl robot  za dobu své životnosti dosáhnout.

Spirit také vykonal další astronomická pozorování noční oblohy a sejmul první snímek Země z jiné planety (vpravo). Pozoroval také část oblohy se souhvězdím Orion.
Jiný obraz noční oblohy nasnímaný Spiritem  také ukazuje jasný pruh, který by mohl být meteoritem nebo Viking2 orbiterem, o kterém nikdo neslyšel již 20 let a který pořád ještě krouží okolo Marsu.

Spirit se dnes dostal k hlavnímu cíli své cesty po Marsu, k okraji kráteru Bonneville.

Zde pořídil první panoramatické snímky a nyní se rozhoduje o způsobu pokračování mise.

Astronomická pozorování marsovských roverů Automatické sondy NASA na Marsu na chvíli přerušily svá pozorování terénu kolem sebe a pod sebou a zadívaly se na opačnou stranu, tedy směrem vzhůru. A ačkoliv to nejsou žádné astronomické observatoře, začaly sledovat Slunce. Tedy ne přímo Slunce, ale sledovaly dva Marsovské měsíce Phobos a Deimos, které přecházely přes sluneční kotouč a tak je bylo možné pozorovat i bez speciálního astronomického vybavení. Opportunity sledovala menší z měsíců - Deimos (průměr jen 14 km) poprvé, když přecházel před Sluncem 4. března. O něco později přišel na řadu i větší z měsíců -  Phobos (průměr 27 km), který se před slunečním kotoučem pohyboval 7. března. V obou případech, přechod měsíčku trval jen o něco méně než jednu minutu. Pořízené snímky umožní vědcům lépe vypočítat oběžné dráhy i tvar obou marťanských měsíců.

Také druhý rover nalezl na Marsu stopy vody V pátek pozdě večer bylo oznámeno, že i sonda Spirit nalezla důkaz o tom, že skály v místě přistání byly nejméně jednou ponořeny do vody.  Množství vody v Gusevově kráteru bylo o mnoho menší než na druhé straně Marsu v Meridiani Planum. Řekl to na tiskové konferenci Ray Arvidson.  Nález byl získán z invazivního studia skály přezdívané vědci "Humphrey". Spirit v něm vrtal otvor, ve kterém se pod skalním povrchem odhalily trhliny naplněné zjevně minerály, které se sem dostaly společně s vodou. Arvidson řekl, že si myslí, že nejlepším vysvětlením tohoto nálezu by bylo, že voda již byla v magmatu a jak magma krystalizovalo, vznikly také nalezené shluky minerálů, které vyplnily trhliny. Vědci jsou neschopní určit, kdy se voda v kameni vyskytovala, ale předpokládají, že to bylo během  formování planety. Určitě to v tomto místě nebyla povrchová voda nebo dokonce oceán. Zdroj: Associated Press

Co nového na Marsu

Dnes ráno skončil pro Spirit 60 marťanský den. Pořídil několik panoramatických snímků, spektrometrem prozkoumal další část kamene Humprey, couvl, pořídil poslední snímky kamene Humprey a vydává se na další cestu. Zatím urazil 195,24 m. Na příští den se plánuje ujet dalších asi 25 metrů.

Opportunity ukončila včera svůj  39 den na Marsu. Vědci a inženýři naprogramovali doposud nejkomplexnější práci pro robotické rameno. Použitím 490 různých příkazů vykonala "ruka" sondy přes 200 pohybů, umožnila pořízení 128 snímků, tří mikroskopických měření, umístění spektrometru, a pozorování Slunce a měsíců Phobos a Deimos. Dnes, ve 40 dnu pobytu na Marsu bude pokračovat v pořizování mikroskopických snímků z místa nazvaného "Poslední šance" a začne se přemísťovat do nového místa nazvaného "Údolíčko"

Na Marsu byla v minulosti kapalná voda

Potvrzením této dlouho očekávané skutečnosti jsou některé kameny na místě přistání sondy Opportunity v oblasti Meridiani Planum na Marsu, které byly podle stávající úrovně našich vědomostí ponořeny v kapalné vodě. Členové výzkumného týmu Mars Exploration Rovers' o tom předložili důkazy na včerejší tiskové konferenci uspořádané v ústředí NASA ve Washingtonu, DC.


"Kapalná voda kdysi protékala těmito skálami. To změnilo jejich strukturu a to také změnilo jejich chemické složení". Oznámil  Steve Squyres z Cornellovy univerzity, který je vedoucím sekce vědeckých přístrojů na dvojčeti Opportunity, sondě Spirit.  "Byli jsme schopni přečíst historii zanechanou na kamenech vodou tak přesně, že nám to dává odůvodnění k tomuto závěru."

Zde jsou některé ze stop, které voda zanechala na skalách zkoumaných sondou Opportunity:

(1) Alfa částicový rentgenový spektrometr našel mnoho síry ve vrstvách skal vycházejících na povrch. Zjištění toho přístroje i miniaturního tepelně emisního spektrometru potvrzují síru ve formě sulfátové soli. Na Zemi, skály obsahující tak mnoho sirných solí se buď vytvořily ve vodě nebo po svém vzniku byly velmi dlouho ponořeny ve vodě.



Obrázek vlevo: Toto spektrum bylo sejmuto ze skály přezdívané "McKittrick" blízko místa přistání Opportunity v Meridiani Planum, Mars. Má zatím  nejvyšší koncentraci síry zaznamenanou na Marsu. [ Více ]

(2) Moessbauerův spektrometr objevil hydratovaný železný sulfátový minerál,  který by mohl být výsledkem pobytu nerostu v kyselém jezeru nebo kyselém a horkém prostředí vodního pramenu.

(3) Snímky z panoramatické kamery Opportunity i mikroskopické snímky ukazují mnoho tenkých a plochých děr o velikosti mince,  řekl Squyres o výchozích vrstvách skal vybraných na zkoušku makrozáběrů. Tyto díry, nebo dutiny v hornině se rovnají těm, které se objevují v pozemských skalních dutinách v hornině kde se tvořily krystaly solných minerálů později rozpuštěné nebo erodované.

(4) Kamery sondy odhalily kuličky jako by zaražené do výchozu vrstev zkoumané skály. Geologové jim začali říkat "brusinky", ačkoli nemají modrou, ale jen šedou barvu. Kuličky nejsou koncentrovány ve zvláštních vrstvách uvnitř skály, jak by odpovídalo tomu, kdyby vznikly vně této skály a pak se nahromadily při vzniku takového nerostu jako vrstva sedimentu, ale místo toho jsou roztroušené v celé hornině. To znamená, že jsou to pravděpodobně "zhutnění" která se vytvořila z nahromadění minerálů uvnitř pórovité, vodou promočené skály.
Obrázek 2 vpravo: Kulička ze skalního výchozu "El Capitan." Skutečný rozměr oblasti zobrazené na tomto obrázku je 1,3 centimetrů. [ Zvětšení obrázku ]

(5) Některé z kuliček na obrázcích z mikroskopu vypadají, že mají pruhy které odpovídají vrstvení skal kolem nich. To by se mohlo shodovat s výkladem, podle kterého jsou kuličky zhutněním které vytvořila uvnitř mokré skály voda.

Pro nejčerstvější informace lze navštívit  http://marsrovers.jpl.nasa.gov.

Cestovatel Spirit Tento snímek ukazuje větší část cesty terénního vozidla Spirit při výzkumu Marsu. Sonda popojíždí od své přistávací plošiny už 53 marťanský den. Na snímku je vlevo nahoře viditelná deprese "laguna" mělká prohlubeň, kde Spirit hrabal příkop. Ten je vidět jako tmavější část stopy kol. Spirit zůstal v "laguně" celkem 3 marsovské sluneční dny, při kterých zkoumal jemnozrnnou půdu, kterou je prohlubeň pokryta. Terénní vozidlo směřuje severovýchod směrem k většímu kráteru "Bonneville."  Tento celkový obraz byl snímán z nové pozice roveru, místa přezdívaného "střední země" vzdáleného něco přes 100 metrů o kráteru "Bonneville." Od tohoto kráteru si geologové slibují další možná odhalení podpovrchových struktur, protože meteorit v tomto případě působil jako přírodní vrták a zaryl asi 15 m pod povrch. A to je podstatný rozdíl oproti dvěma desítkám centimetrů, které je rover schopen vyhrabat svým kolem, nebo centimetrům, které je schopen odbrousit svým vrtacím nástrojem.

Jeden den na Marsu

Na Marsu skončil pro Opportunity ve středu 25.února její 31 místní den. Ve 13 hodin místního času poslala sonda přes Mars Global Surveyor orbiter data k Zemi. Za 2,5 hodiny odeslala  145,6 megabitů dat. Během středečního rána Opportunity  po 5 hodin sbírala data  alfa částicovým rentgenovým spektrometrem a měřila svým miniaturním tepelným emisním spektrometrem uvnitř nově vyhrabané díry. Později zavřela alfa částicový rentgenový spektrometr a vyměnila ho za Moessbauerův spektrometr.

Pak Opportunity aktualizovala své postavení na marsovském povrchu, aby mohla lépe směrovat svoji anténu s vysokým ziskem přesně k Zemi.  Pro zjištění pozice inženýři otočili  kameru ke Slunci a sledovali jeho dráhu na obloze po dobu 15 minut. Z těchto dat se pak vypočítalo vlastní umístění sondy ve vesmíru, tedy na Marsu.

Kolem 12:15 odpoledne místního slunečního času, se sonda přestala pohybovat a používat nástroje aby mohla dobít baterie.Okolo 4 hodiny odpoledne místního slunečního času a znovu večer odesílala data k Zemi při dalším přeletu Mars Global Surveyor a Mars Odysey orbiter.

Plánem pro 32 den pobyt na Marsu, který končí v 4:15 odpoledne ve čtvrtek 26. února, je získat další soubor dat z  Moessbauerova spektrometru popojet  mírně vpřed u kamene nazvaném El Capitan, aby šlo lépe použít vrtací nástroj. Originální zdroj: NASA/JPL tiskové zprávy

Mars expres ve stínu Marsu

Včera, 24.2. započalo pro sondu Mars express období pravidelného pobytu ve stínu Marsu. To zejména znamená, že slunečními bateriemi přestává být dodávána elektrické energie. To co je dobře vyzkoušeno na oběžné dráze okolo Země nemusí být nutně totéž na orbitě okolo jiné planety. Problém je zejména v užitečné hmotnosti dopravované na velkou dálku. Hmotnosti, která znamená baterie, akumulaci tepla a podobně. Inženýři v Centru evropských vesmírných operacích (ESOC) v Darmstadtu, obsluhující Mars expres, nejsou sice nijak moc znepokojeni, nicméně ani tuto etapu mise nijak nebagatelizují.

Mars express obíhá Mars vázaným směrem, který nikdy nezmění. Jak tedy planeta obíhá okolo Slunce, nastávají období, kdy sonda vstupuje na čas do jejího stínu. A když to nastane, kosmické plavidlo se musí spoléhat jen na baterie, které ho udržují v činnosti.

Mars express dokončuje jeden oběh Marsu každé 7,5 hodiny. Poprvé se ocitlo na několik minut ve stínu 12.února a 24.února už započalo období, kdy stráví ve stínu více než 1,5 hodiny při každém oběhu, tedy skoro pět hodin za pozemský den. Od poloviny března se sice tato doba bude zkracovat, nicméně pobyt ve stínu se bude opakovat celých 150 dnů. Protože ESOC je v kontaktu s Mars express jen osm hodin každý den a tak musí být všechny nezbytné manévry úzkostlivě plánované předem.

Mimo sluneční světlo, kosmické plavidlo velmi rychle a poměrně hluboko ochladne a tak musí být zahříváno. Ihned jak vstoupí opět do slunečního svitu kontroloři na Zemi musí zajistit znovu nabití baterií, jinak veškerá energie během příštího pobytu ve stínu byla spotřebována a mohlo by nastat kritické poškození přístrojů.

Našla Opportunity náznaky slané vody?

Sonda Opportunity poslala zpátky k Zemi nové snímky marsovského povrchu ukazujícího malé sférické útvary, které našla jak na povrchu, tak v podpovrchových vrstvách. Geologové nyní vytváří hypotézy, o vzniku těchto kuliček. Kromě shodné velikosti se totiž liší tím, že ty z podpovrchových vrstev jsou jakoby vyleštěné. 

Sonda také našla náznaky existence slané vody, ale vědci jsou s interpretací takového výsledku velmi opatrní a prohlašují, že budou potřebovat více údajů pro řádnou analýzu. Voda je totiž hlavní věc, kterou vědci  na Marsu hledají, protože všechen život, který známe, vyžaduje je své existenci kapalnou vodu.

Mezitím se Spirit na opačné straně Marsu rovněž chystá na vyhrabání příkopu, aby nahlédl do podpovrchových vrstev v místě svého přistání. Jemnozrnný materiál povrchu by se mohl lepit na jola, a to by mohlo naznačovat, že je vlhký. Na včerejší tiskové konferenci totiž NASA oznámila, že půda v obou lokalitách by mohla obsahovat malá množství slané vody, která může existovat v kapalné formě i při velmi nízkých teplotách. Geochemik NASA Des Marais řekl, že materiál mohl uváznout v půdě procesem, kde voda a sůl na povrchu tvoří hmotu podobnou cementu. Slaný roztok je neustále tažen nahoru, voda se pak vypařuje a zanechává za sebou sůl. Pokud tomu tak je, pak by mělo být více soli na povrchu než pod ním. Na své cestě ke kráteru Bonneville, který vznikl dávným dopadem meteoritu, se Spitit také začne setkávat s kameny vyvrženými z hlubších vrstev pod povrchem.

Inženýři se také vyjádřili k mechanickému stavu obou vozidel. Prohlásili, že je lepší než se očekávalo a je možné, že vydrží pracovat déle než 90 dní jak se původně předpokládalo. Oba roboti však čelí spoustě hrozeb, od nízkých teplot k vysokým dávkám záření a hlavně větrem navátému prachu, který je může připravit o elektřinu ze slunečních kolektorů.

Nádherné snímky z Mars express Prohlédněte si centrální kráter Olympus Mons, nejvyššího vulkánu na Marsu i v celé v naší sluneční soustavě. Olympus Mons má průměrnou výšku 22 km a kráter má hloubku asi 3 km. Snímek vlevo byl sejmut z výšky 273 km při 37 oběhu sondy, stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC) evropskou sondou Mars express 21. ledna 2004. Pohled je v souřadnicích 18.3°N a 227°E. Celý obraz má asi 102 km při rozlišení 12 m na pixel. Jih je nahoře. Perspektivní pohled vpravo ukazuje jižní část kráteru. Byl vypočítaný z digitálního výškového modelu odvozeného ze stereo kanálů.

Za čočkami

Toto je kamera stojící za úžasnými snímky Marsu pořízenými evropskou sondou Mars express. Stereo kamera s vysokým rozlišením právě teď mapuje většinu marťanského povrchu s bezpříkladnými detaily. Kamera označovaná jako HRSC byla původně určena pro ruskou misi Mars' 96. Po neúspěšném vypuštění sondy v listopadu 1996, byl rezervní model kamery upraven pro použití na misi Mars express. Další verze, HRSC- AX slouží pro 3D zemský průzkum a již byla použita na velkém množství projektů.

Hlavní část HRSC, kamerová hlava, má rozlišení 10 metrů na pixel při výšce 250 kilometrů. Připojený modul SRC má rozlišení až  2,3 metrů na pixel. Celá jednotka je relativně malá, měří jen 515 krát 300 mm. Zobrazovací elektronika HRSC je podobná snímači scanneru. Sestává z 5184 buněk CCD citlivých na světlo uspořádaných do jedné řady. HRSC má devět z těchto snímacích řádků, jeden pro každý zobrazovací kanál. Doba expozice CCD je přizpůsobena rychlosti letu sondy. Tři kanály jsou citlivé postupně na červenou, zelenou a modrou barvu. Další získává data v blízké infračervené oblasti.. Pak následují tři stereo kanály,  které jsou užívané pro plastické zobrazení povrchu. Poslední dva kanály jsou fotometrické kanály pro fyzikální analýzu marťanského povrchu.

SRC je druhou částí HRSC kamerového systému, která užívá klasický plošný senzor o rozlišení 1024 krát 1032 pixelů. Každý bod tohoto snímače prezentuje na povrchu 2,3 metru.

Normálně, hlavní kamera i SRC pracují současně. Spojením obou datových souborů vznikne velmi detailní informace o povrchu.    Zdroj: ESA

Opportunity kope do hloubky

Jak jsme se zmínili včera sonda Opportunity kopala na Marsu, aby se dostala k hlouběji uloženým vrstvám a získala tak lepší představu o složení minerálů ležících pod povrchovou vrstvou. Jak ovšem sonda kopala, když nemá žádný k tomu vhodný nástroj nebylo jasné. Další zprávy však vše objasnily. Vědecký řídící tým projevil notnou dávku kreativity, když vymysleli způsob, jak se dostat pod povrch bez lopatky či rýče. Celý manévr proběhl následovně. Bylo zablokováno pět ze šesti kol sondy a to zbývající šesté, v tomto případě pravé přední, nechali protáčet, aby se zařízlo do marťanského povrchu. Po ukončení akce byli inženýři schopni potvrdit, že hrabání (spíše než kopání) vytvořilo přibližně 10 cm hluboký a 20 cm široký zářez do marťanské "ornice". První snímky odhalených hlubších vrstev ukazují, že rudá barva horniny pod povrchem je o mnoho jasnější vlastní povrch. Geologové doufají, že tak budou moci přesněji určit způsob vniku krevele, na který je místo přistání Opportunity bohaté. Krevel se totiž obvykle na Zemi vytváří za přítomnosti vody, ovšem může se také tvořit při sopečných procesech. Na snímku je zřejmá rýha vyhrabaná předním kolem sondy, vpravo je vidět přistávací plošina, nahoře okraj kráteru s výchozem skalního podloží.

Jakmile Opportunity dokončí analýzu půdy v příkopu, vydá se na cestu k místu nazvanému El Capitan, které je součástí skalního výchozu vrstev na hraně kráteru ve kterém sonda přistála.

Běh na dlouhou trať

Dnes se nejspíše na Marsu dočkáme pádu dalšího rekordu. Automatická sonda Spirit si zmapovala prostor svého dalšího pohybu a vědci s ní hodlají ve dvou etapách ujet téměř 50 metrů.Pokud se to podaří, bude překonán vlastní, týden starý rekord, který činí 21 metrů. Rychlost přesunu je pro misi Spirit kritická, protože jen takovouto "zběsilou" jízdou jsou schopni se dostat ke geologicky zajímavějším místům, než na kterých se nyní sonda nachází. Také 14 denní zpoždění díky závadě paměti hraje svoji roli, protože plánovaná životnost sondy se má pohybovat někde na hranici 90 dnů a je omezena zejména výkonem slunečních kolektorů. Zatímco se sonda bude přesunovat, vědecký tým bude vyhodnocovat zkoumání "loupajícího" se kamene, který nazvali Mimi a zatím se domnívají, že je pravděpodobně pozůstatkem lávového proudu.

Náhoda  přeje připraveným

I náhoda může pomoci kosmickému výzkumu. Když sonda Spirit díky závadě na paměti zůstala stát na místě, její Mini-Thermal Emission Spectrometer (MiniTES), byl nehnutě zaměřen do atmosféry. Osmi minutový blok dat, který takto vznikl, prozkoumala Michaele Smithová z NASA' Goddard Space Flight Centera a Donald Banfield z Cornellovy univerzity a objevili v něm záznam vzniku teplotních kapes v řídké marťanské atmosféře. "Uviděli jsme teplejší a chladnější místa v atmosféře, jako teplé a chladné kapky procházející přes vozidlo," sdělil Banfield novinářům na tiskové konferenci.
Znalost chování atmosféry je kritická pro porozumění kompletního marťanského prostředí, vysvětloval dále Banfield. Před touto misí, měli vědci jen vzácné informace o povrchové struktuře teplot. Družice obíhající okolo Marsu poskytovaly teplotní informace jen o horní části. Teploty na povrchu nemohly být přímo změřené, natož zaznamenané v časovém a prostorovém rozložení.

Vznikla mezinárodní meziplanetární komunikační síť okolo Marsu

Průkopnická demonstrace komunikace mezi přístroji Evropské vesmírné agentury a NASA na Marsu uspěla. Již 6. února, kdy Mars express orbiter přelétal přes oblast ve které přistála sonda Spirit, předalo zařízení ESA příkazy ze Země zařízení NASA na povrchu Marsu a zpět k Zemi vrátilo data z terénního vozidla.

"Byla to první komunikace mezi ESA a NASA kosmickým plavidlem na oběžné dráze. Také jsme vytvořili první pracující mezinárodní komunikační síť kolem další planety," řekl Rudolf Schmidt, ředitel projektu ESA Mars express.
Jennifer Trosperová, manažer mise Spirit v NASA JPL k tomu dodává, "Máme u Marsu funkční nejen mezinárodní, ale i meziplanetární komunikační síť."

ESA a NASA takto demonstrovala své trvalé úsilí spolupracovat v kosmickém prostoru.

Příkazy pro Spirit byly předány z  JPL do ESA operačního centra v Darmstadtu. Tam byly přeloženy do příkazů pro Mars express orbiter. Přeložené příkazy byly vyslány k Marsu, kde je Mars express orbiter, předal Spiritu. Spirit při tom užíval svoji ultra krátkovlnnou anténu. Pomocí ní  předával i telemetrickou informaci zpět k Mars express orbiteru, který je opět přes evropské centrum předal do JPL.

"Je to vynikající" řekl v JPL Richard Horttor, ředitel projektu pro NASA činnosti u Mars express orbiter. " Ani jediný kousek dat chyběl nebo nepřebýval a nebyly tam vůbec žádné duplicity."
Více informací o ESA Mars express misi je na  http://mars.esa.int .  Originální zdroj: ESA tiskové zprávy
 

Beagle 2 - začíná zkoumání příčin neúspěchu

Včera oznámil britský ministr pro vědu, Lord Sainsbury a Evropská vesmírná agentura (ESA, tiskové prohlášení PR 10-2004), že přistávací modul Beagle 2 selhal a proto se ustanovuje vyšetřovací komise tohoto selhání. Lord Sainsbury řekl doslova: "Věřím, že takové vyšetřování bude velmi užitečné. Závěry z vyšetřování dovolí získat užitečné informace pro budoucí prospěch evropských misí pro zkoumání planet." K tomu doplnil generální ředitel ESA, Jean- Jacques Dordain : "ESA je společenství členských států a základní zásadou spolupráce je sdílení všech poznatků, dobrých i špatných výsledků naší činnosti."
Originální zdroj: ESA tiskové zprávy

Budou Mars zkoumat balony?

Balony vybavené novým způsobem řízením a robotická sonda mohou být nejlepším způsobem jak vykonat podrobná měření Marsu při přípravě na lidský výsadek. Dr. Alexey Pankine, představill 10.února na mezinárodním fóru v Albuquerque svoji analýzu aplikace balónů pro výzkum Marsu. Jeho prezentace - Výzkum Marsu řízeným vzdušným robotem - je založena na předchozím výzkumu NASA. Podle ní řízené balony mohou plout marťanskou atmosférou po celé měsíce.

Balony jsou již dlouho považovány za levnou výzkumnou platformu a proto jsou již dlouho využívány zejména k pozorování zemské atmosféry. V roce 1985, byly pro krátkou misi úspěšně použity dva balony i v atmosféře Venuše.

Nicméně, širšímu použití balonů ve zkoumání planet vždy bránila neschopnost ovládání jejich letu v atmosféře jinak než využitím větru. Připojit k balonu motor a přeměnit jej tak na vzducholoď, by pro výzkum cizích planet pravděpodobně bylo zařízení příliš hmotné a příliš závislé na nějakém zdroji energie a nakonec tedy i příliš drahé.

Po rozboru těchto problémů nakonec Pankine navrhuje použít zařízení nazvané StratoSail - balónový naváděcí systém - který dovolí uživateli ovládat směr a rychlost letu planetárního balonu. Zařízení je v podstatě křídlo, zavěšené pod balonem na několik kilometrů dlouhém laně. Relativní rozdíly rychlosti a směru větrů v různých výškách vytvoří sílu, která potáhne balon žádaným směrem. Dr. Pankine oznámil, že malé a lehké křídlo může táhnout balon rychlostí asi 1 m/s i proti marťanskému větru. To se sice nezdá moc, ale balon může strávit na své misi i řadu měsíců. Tak se může dostat i velmi daleko od původního místa a to bez použití jakékoliv vlastní hnací síly.

Řízené balóny by nesly kamery s vysokou rozlišovací schopností a další nástroje schopné studovat atmosféru a povrch Marsu. Prodloužená řada řízených balonů může poskytnout možnost vysoce přizpůsobivého pozorování během vědeckých misí. Právě tak jako se terénní vozidla mohou přemístit, jestliže najdou zajímavé místo, tak i řízená balónová sonda může být navedena na jeho sledování.  Může také umísťovat další zařízení malé terénní vozidlo, miniaturní geochemickou laboratoř nebo malý navigační maják a to přesněni než by to šlo z oběžné dráhy.

"Schopnost dlouhého trvání mise řízených planetárních balónů, schopnost změnit jejich dráhu letu v atmosféře, možnost rozmístit povrchové sondy a provádět detailní průzkum z nich dělá je velmi silný nástroj budoucího výzkumu Marsu,"  říká Dr. Pankine.

Opportunity nakukuje přes okraj kráteru

Sonda  Opportunity včera přijela k okraji kráteru ve kterém přistála nakukovala ven, přes jeho okraj. Na snímku z tohoto místa se objevila část přistávacího modulu, ochranný štít a v dálce je vidět padák. To ale nebylo nejdůležitějším cílem přemístění robota. Sonda má nyní studovat výchoz skalní vrstvy blízko okraje kráteru, kde již byly pořízeny první mikroskopické snímky povrchu. Vědci plánují studovat ostatní skály ve vrstvě po několik příštích dnů. Obzvláště se zajímají o malé "sféroidy" uvnitř kameenů. Počáteční analýza signalizuje vysoký obsah síry.

Na druhé straně Marsu, sonda Spirit dokončila víkendový průzkum kamene Adirondack, který vrtala a kartáčovala, aby zjistila jeho minerální složení. První analýza potvrdila dřívější teorii,  skála je sopečná v původu. Pak již vozidlo začalo pomalou cestu ke kráteru Bonneville, který je jeho dalším cílem.

Obě sondy nyní již fungují řádně a plní veškeré požadované úkony. Ke své práci jsou kromě jiného vybavená osmi kamerami, které poskytují každý den nové úžasné celkové pohledy na marťanský povrch s takovým rozlišením, že jej lze bez ztráty kvality pozorovat i na filmovém plátně. Jak se ukazuje i jejich mikroskopy, spektrometry a vrtáky pracují bez závad a mohou tak odhalovat geologická tajemství z doby před miliardou let, kdy, jak vědci myslí, planeta možná měla podmínky vhodné pro život pozemského typu.

Spirit úspěšně vyvrtal první díru do kamene Rover Spirit vyvrtal začátkem víkendu do marťanského kamene díru, aby se odhalila jeho vnitřní struktura. Řezný nástroj na konci robotické ruky udělal kruhový, 45,5 milimetru v průměru a 2,65 milimetru hluboký vrt do kamene přezdívaného vědci Adirondack. Celá operace trvala asi tři hodiny. Oznámeno to bylo v sobotu ráno našeho času. Steve Gorevan, který vedl tým navrhující vrták byl nadšen. "Když jsme viděli prakticky úplný kruh, byl jsem nadšen. S řeznými parametry, které jsme nastavili  jsem si nemyslel, že by se vrtalo tak hluboko."

Opportunity se dnes vydá na cestu

Na dnešek NASA naplánovala zavést terénní vozidlo Opportunity k vrstvám skal na okraji kráteru ve kterém přistála.  Manažeři mise v kalifornském JPL řekli včera reportérům, že popojedou s robotickým vozidlem o zhruba šest metry a dojedou k výchozu vrstev skalnatého podloží, kde se později pokusí kopat pod marťanský povrch pro první zkoušku planetárního podloží.  Vědci byli fascinováni přítomností malých kulovitých o velikosti obilných zrn obsahujících krevel, minerál, který se na Zemi vytváří v přítomnosti na železo bohaté vody. Zatím ale není možné prohlašovat nic přesnějšího, protože musí následovat další, důkladnější rozbory.

Zatímco Opportunity posílala zpátky k Zemi obrázky ze svého okolí, vědecký tým pracující na jejím dvojčeti Spirit se pustil do finále "mozkové operace" na jeho pokažené počítačové paměti.  Manažer mise Mark Adler řek dnes v noci, že vědci a technici ve středu provedli  čtyři hodiny trvající proces, při kterém  vymazali tisíce souborů z Flash paměti Spiritu a potom restartovali a překonfigurovali jeho počítačový systém. Pokud následné testy ověří plný úspěch tohoto procesu, Spirit se dnes navrátí k výzkumné práci přerušené výpadkem paměti.

Spirit je v pořádku!

Terénní vozítko Spirit je po deseti dnech přerušení činnosti opět "zdrávo".  NASA dnes ráno oznámila, že se jejím inženýrům podařilo uskutečnit obnovu obsahu Flash paměti robota na povrchu Marsu. Vymazali z ní tisíce porušených souborů a jejich částí, které se zde nashromáždily od startu před sedmi měsíci. Systém již řádně reaguje na vysílané povely. Pro jistotu však ještě dnes technici nahrají novou, čistou, verzi řídícího softwaru. Na další den je plánována preventivní údržba a přenos zbývajících dat z paměti sondy nashromážděných zde od doby přistání na povrchu rudé planety.  V několika příštích dnech pak Spirit dokončí zkoumání kamene Adirondack, který měl před sebou v okamžiku zhroucení paměťového systému. Po té popojede asi o 250 metrů, směrem ke kráteru nazvaném Bonneville a při tom prozkoumá dvě skály pojmenované Cake a Blanco.

Dvojče Spiritu - Opportunity - je uprostřed malého kráteru, který je pokryt šedými granulemi obsahujícími krevel, minerál, který se na Zemi vytváří v přítomnosti vody. NASA oznámila, že ještě dnes Opportunity natáhne svoji robotickou ruku a začne zkoumat marťanskou půdu mikroskopem a oběma spektrometry. Tato činnost jí vydrží několik dnů, než vyjede z kráteru ven.

První data Opportunity o složení povrchu

Poprvé v historii jsou na povrchu jiné planety současně dva roboti, kteří zkoumají její povrch. První data, která sonda Opportunity poslala, po opuštění přistávací plošiny, prostřednictvím sondy Mars Odyssey orbiter, kroužící okolo planety naznačují, že planina Meridiani skutečně obsahuje krystalizovaný hematit. To byl jeden z hlavních argumentů pro výběr tohoto místa pro přistání. Opportunity by měla v příštích dnech zahájit detailní průzkum povrchu Marsu. Pak vyjede ven z kráteru ve kterém přistála. Ten má něco přes 20 metrů v průměru a 3 metry hloubky. Informoval o tom Chris Salvo z Jet Propulsion Laboratory (JPL).

Opportunity sjela na povrch, Spirit se postupně vrací k životu Inženýři v NASA - JPL  v soboru 09:26 SEČ vyslali sondě sekvenci příkazů pro sjetí na povrch. Asi o 90 minut později, chvíli před jedenáctou hodinou dorazilo k Zemi potvrzení, že rover je v pořádku na povrchu. V té době, díky zpoždění signálu, již vozidlo bylo bezpečně mimo přistávací plošinu, po té co sjelo dolů po vyztužené látkové rampě a poodjelo asi 3 metry od plošiny. Pak tým musel čekat ještě dalších 90 minut na definitivní potvrzení úspěšnosti manévru prostřednictvím Mars Orbiter Odysey. Ještě před tím, ve čtvrtek večer, NASA  uvolnila první snímek pořízený sondou Spirit od doby, kdy havaroval jeho systém a přestal komunikovat se Zemí. Ten zachycuje jeho robotickou  ruku nataženou ke kamenu Adirondack.

Budou mineralogické rozbory marťanské půdy správné? Loterie za milion.

Zařízení užívané terénními vozidly NASA ke studiu minerálů na Marsu mohlo vrátit matoucí výsledky, komplikující pátrání po příznacích vody. Zaznělo to od některých expertů na mineralogii mimo NASA. 

NASA užívá na obou robotech Spirit i Opportunity Mossbauerův spektrometr navržený speciálně k tomu, aby určil mineralogické složení skal na povrchu rudé planety.  Pro BBC se jeden z expertů na Mossbauerovu spektroskopii vyjádřil tak, že použitá technika má svá omezení, která by mohla učinit  mineralogická data z Marsu obtížně interpretovatelnými.  Mise totiž věnuje při hledání informací o přítomnosti vody zvýšenou pozornost zejména minerálům obsahujícím železo, protože to je kapalnou vodou silně ovlivňováno. A na to experti narážejí. Právě nedostatky ve způsobu zobrazení, jak vazby železa s různými jinými atomy v molekulách vypadají, by mohla udělat měření Mossbauerovým spektrometrem obtížně interpretovatelnými. Údajně to nedovolí rozlišit minerály, které již dříve měly vodík ve své struktuře a které ne. Přitom přítomnost železitých hydroxylových skupin by signalizovala přítomnost vody na Marsu v minulosti. 

Ale doktor Goestar Klingelhoefer, vedoucí experimentu s Mossbauerovým spektrometrem tyto názory vyvrací a tvrdí, že je v něm ignorováno mnoho detailů, které jeho tým již vzal v úvahu a publikoval je. Tvrdí například, že řada minerálů obsahujících vodík má v Mossbauerově spektrometru opravdu jedinečné a nezaměnitelné vzory. Rovněž poznámku o tom, že spektrum produkované přístrojem se mění v závislosti na teplotě, a ta se v místech přistání mění v rozmezí 130 stupňů Celsia, od -3 do -133 stupňů, odmítá s odvoláním na to, že analýzu zajímavých vzorků může provést postupně v celém rozsahu teplot a tak možnou chybu eliminovat.

Je to skutečně "otázka za milion dolarů". Nic to ale nemění na tom, že Mossbauerův spektrometr, pracující na principu ozařování vzorků zářením gama, je vysoce sofistikovaným a přitom nesmírně malým zařízením, které je pro podobné mise přímo předurčeno.

Druhé terénní vozidlo na Marsu má rovněž problémy.

Když zejména geologové z NASA jásali při studiu nových pozoruhodných snímků z Marsu, odhalující jemně vrstvené formace skalního podloží, inženýři v pozadí pracovali celé úterý a středu na diagnostice problémů teď již s oběma robotickými terénními vozidly na protilehlých stranách rudé planety.

Kromě závažné nefunkčnosti prvního vozítka Spirit, jsou nyní problémy i s kolísáním  elektrického příkonu na Opportunity. 

Manažer mise Jim Erickson řekl reportérům, že závada je, jak se zdá, u jedné z ohřívacích jednotek, které pokračují v práci i bez  príkazu z NASA.

Zatímco inženýři nevěří, že by vadný regulátor teploty přehřál vozidlo, dlouhodobé důsledky takové závady nebo to, zda může být odstraněna, nejsou zatím známy, řekl Jim Erickson.  Jinak je vozidlo v dobrém stavu.

Anténa s vysokým ziskem užívaná pro vysokorychlostní komunikaci přímo se Zemí, byla přestavěna do nové polohy a inženýři nyní plánují zvednout vozidlo z přepravní polohy na kola. Ovšem výjezd Opportunity do terénu je vzdálen ještě asi týden.

Technici z JPL pokračují v práci s Opportunity raději opatrně s nadějí, že se vyhnou opakování potíží, které minulý týden znehybnily Spirit.

Tým Jennifer Trosperové (na obrázku) zkoumá několik scénářů, aby odhalili to co způsobilo problémy Spiritu. Kromě nejpravděpodobnější poruchy softwaru v pamětech vozidla se zkoumá i možné poškození základní desky počítače nebo možnosti jako je zasažení přístrojů výbuchem nabitých částeček ze sluneční erupce které mohly bombardovat  vozidlo v nejzranitelnějším okamžiku, během jeho komunikací se Zemí.

Ředitelé projektu řekli, že doufají v odhalení a překonaní problémů se Spiritem, kterého by rádi vrátili do služby během dalších několika týdnů.

Na paměť  oběti  posádky APOLLO 1 NASA na památku tří členů posádky Apollo 1 pojmenovala některé objekty v místě přistání Spiritu jejich jmény. Astronauti Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee zemřeli v plamenech, při požáru jejich kabiny, během pozemních zkoušek, přesně před 37 lety. Grissom Hill je umístěn 7.5 km jihozápadně od místa přistání Spiritu, White Hill je 11.2 km na severozápad a Chaffee hill je 14.3 km jihojihozápadně.

Lov na Beagle 2 - pokusíme se najít obrazové důkazy

Vyšetřovací komise ztráty sondy Beagle2 doufá v jeden důkaz nad všechny ostatní. Obraz postižené sondy na povrchu Marsu.  Pokud by se podařilo získat obraz nedotčených "kapesních hodinek" jak robota na rudé planetě vtipně nazval jeden z členů týmu, mohlo by to  významně redukovat seznam možných faktorů které misi znehodnotily.  "Ptáme se co se stalo s airbagy? Co se stalo s padákem? Co se stalo počítači?" říká vedoucí vědeckého týmu profesor Colin Pillinger.

Tým zkusí ještě jeden, už asi  poslední trik, jak z robota dostat alespoň nějakou odezvu. Pošlou příkaz restartovat počítač. Ale sami vědci a inženýři pracující na projektu připouští, že je to opravdu poslední instance a pravděpodobný nebude mít pozitivní výsledek.  

Místo pokusů o spojení se sondou se teď tým zaměřuje na nalezení slabých míst mise. Zahrnuje to přezkoumání místa přistání, statický přepočet vstupu do atmosféry a všech dalších dat ze sedmi měsíčního letu.  Letový tým je přesvědčený, že Beagle dopadl do plánované zóny přistání. Tři nezávislé skupiny odborníků přepočítaly finální trajektorii a vyprodukovaly elipsy pro možné přistání. Ty byly téměř shodné.

K nalezení sondy by měly pomoci fotografie z Mars Global Surveyor. Vědce k tomu vede soubor snímků z přistání Spiritu.  Tyto "ohromující obrazy", jak je popisuje profesor Pillinger, ukazují  padák, zadní kryt i  tepelný štít a to i přes to, že byly snímány z výšky 400 km. Dokonce odhalují i otisky airbagů poskakující sondy.  Proto se vědci chystají začít s prověrkou pozorování místa přistání Beagle. Používat budou novou techniku pro zobrazování, která dokáže zvýšit rozlišení až na 50 centimetrů oproti původním 150 cm.

Toto fotografické hledání, do kterého se zapojí  také evropský Mars express orbiter, bude pokračovat celý únor. "Jestli je Beagle otevřený, není o mnoho menší  než Spirit." řekl profesor Pillinger.  "Jestli můžeme vidět Spirit,  pak Beagle může být pravděpodobně také vidět. Padák je přes 10 metrů dlouhý a je primárním cílem. Nalezneme li padák na povrchu budeme již blízko."  S fotografováním však nelze příliš otálet, protože všudypřítomný prach po čase skryje všechny stopy přistání.

Zdroj: PPARC News Release

---

První snímky Opportunity s vysokým rozlišením - první teorie Sonda poslala zpět k Zemi první podrobné barevné obrázky skalních desek které, jak se zdá,  obsahují tenké vrstvy. To by mohl být Svatý Grál marsovských geologů, kteří ihned začali rozvíjet první teorie, protože na Zemi, tento rys je naznačuje sedimentární původ hornin, jako materiálu usazeného vodou nebo větrem. Vrstvy jsou se zdají jen centimetry silné a to signalizuje, že pravděpodobně nebudou sopečného původu.  Vědecký pracovník mise Dr Andrew Knoll řekl, že pokud by skály byly ve skutečnosti sedimentem a ne sopečnou horninou, pak by pravděpodobně byly utvořeny ve vodě. Ale rover bude potřebovat na stanovení původu přímý kontakt, aby byl schopen zkoumat jejich mikroskopickou strukturu.

Místo přistání Opportunity

Opportunity přistála v místě nazvaném Meridiani Planum, rozlehlé planině bohaté na minerál krevel. Na Zemi se takový krevel obvykle vytváří za přítomnosti vody a vědce již dlouho zajímá jestli se také krevel na Marsu tvořil pod vodou. Možná, že kdysi dávno, Meridiani Planum byl mokrý a příznivě nakloněný životu. 

"Před přistáním", říká Steve Squyres z Cornellovy univerzity, hlavní vědecký pracovník  pro přístroje na Opportunity i Spiritu,  "mým největším přáním byla naděje, že bychom mohli přistát blízko kráteru který by jsme mohli navštívit a to v takovém místě, kde by Opportunity mohla zkoumat to co leží pod povrchem bez toho, aby bylo nutno kopat."

Co se stalo je dokonce ještě lepší než Squyres doufal. "Vstřelili jsme gól na 300 milionů mil. Jsme ve skutečnosti uvnitř malého kráteru vzniklého dopadem meteoritu o průměru asi 20 metrů ". 

Ještě větší kráter, který by mohl poskytnout přístup k hlubším vrstvám a více záchytných bodů ke geologii tohoto místa, leží jen asi 1 km daleko. Byl vyfotografován kamerou na spodní části přistávacího modulu během závěrečné fáze sestupu. Větší kráter má asi 150 metrů v průměru.

Opportunity úspěšně přistála

Po pojízdném vozítku Spirit, který na rudé planetě již působí od 4. ledna, dopravili  Američané na opačnou stranu Marsu jeho dvojče Opportunity. To vletělo v neděli před šestou hodinou ráno našeho času do atmosféry Marsu rychlostí 20 920 kilometrů za hodinu a po šest minut trvajícím sestupu, bržděno padákem, pomocnými tryskami a nakonec ochráněno přistávacími airbagy, spočinulo bez poškození okolo 6:05 SEČ na povrchu planety v plánované oblasti. Dopad na povrch vyvolal přetížení jen asi dvě až tři G - výjimečně jemné přistání, tak jej charakterizoval přistávací tým. Vozidlo bylo konstruováno k tomu, aby odolalo při přistání až přetížení 40 G.

Opportunity přistála s jedním ze tří "okvětních lístků" směřujícím dolů. To znamená se potřebuje před zahájením práce točit do svislé pozice. To Spirit dělat nemusel, ten přistál, až na problém s uložením jednoho z airbagů, ve správné pozici. Celkově se ale přistávací manévr Opportunity povedl lépe u Spiritu. Poloha sondy způsobila pouze kolísání radiového signálu, anténa se při prvním vysílání nacházela špičkou dolů.

Sonda  o velikosti golfového vozíku přistála na planině Meridiani Planum v blízkosti rovníku, kde se nevyskytují příliš velké kameny a hluboké krátery, které by sondu mohly poničit. Na rudé planetě má alespoň strávit tři měsíce činnosti, dokud budou sluneční baterie schopny dodávat dostatek energie. Její činnost, pokud nebude mít žádné problémy, jako její dvojče, ukončí prozaicky prach, který zabrání slunečním paprskům přístup ke slunečním článkům.

Opportunity musí co nejdříve po přistání, ještě před příchodem marsovské noci, roztáhnout solární panely, aby mohla nabít baterie před zahájením aktivit dalšího dne. To se zjevně podařilo, protože již nedlouho po přistání sondy odvysílala první obrázky z místa přistání, na kterých je vidět písečná pláň s vystupujícím skalním podložím v pozadí.  Airbagy udělaly v marťanské půdě zřetelné otisky, naznačující , že to může být jemnozrnný a vícevrstvý povrch. Je také o mnoho tmavší než barva půdy v kráteru Gusev, kde přistál Spirit.. Vědci proto usuzují, že se může nacházet uvnitř erodovaného kráteru a skály, že mohou být jeho okraj.  Na Marsu bude studovat geologické podmínky a zjišťovat, zda tam existují podmínky nezbytné pro život.

Týmu vědců gratulovali Gore i Schwarzenegger Během přistávacího manévru Opportunity se do řídícího střediska dostavil rovněž kalifornský guvernér Arnold Schwarzenegger a bývalý americký viceprezident Albert Gore. Nadšeným vědcům gratulovali k hladkému průběhu přistání.

Stav Spiritu je jen "vážný"

Podle NASA se zlepšil technický stav Spiritu, který již není označován jako kritický, nýbrž "pouze" jako vážný. Spirit v posledních dnech omezil kontakt se Zemí. Zatím se nepodařilo dostat sondu do on-line módu, pouze pasivně odpovídá na příkazy zadané ze Země. NASA se pokouší zjistit co je vlastně příčinou tohoto stavu. Momentálně se zdá, že nejpravděpodobnější příčinou je porušení flash paměti, do které se nahrává program, který má sonda vykonat. Pokud by tedy byl poškozen pouze datový obsah paměti, a ne paměť samotná, mělo by být možné sondu opět zprovoznit. Činitelé NASA se domnívají, že by mohl začít plně fungovat již během tří týdnů.

---

Další pokus o spojení s Beagle

se uskuteční v noci na 25. ledna.  Pro Mars express byl proto již před několika dyny vyhlášen, ve vztahu k Beagle, radiový klid, který by teoreticky měl sondu na povrchu, pokud je funkční, přinutit přejít do tak zvaného  "komunikačního režimu 2". Potom,  mezi 24. a 25. lednem, se Mars Express pokusí znovu navázat radiové spojení, protože tou dobou bude prolétat přímo nad místem, kde se má Beagle 2 nacházet.

Spirit má problémy s komunikací - nevysílá data

Zdá se, že "optimizmus" v situaci, kdy Spirit od středy nereaguje na příkazy ze Země byl předčasný. Předpokládaná příčina - signál oslabený deštěm a bouřkami v Austrálii se nepotvrdila a situace je vážnější než se dříve předpokládalo . Včera, těsně před půlnocí našeho času bylo zveřejněno další oficiální vyjádření NASA, které komentoval Pete Theisinger, ředitel projektu pro Spirit a jeho dvojče Opportunity v NASA - JPL.

Opportunity bude přistávat

V 6:05 našeho času, v neděli ráno 25.ledna druhé terénní vozidlo NASA má naplánované přistání na Marsu. Sonda Opportunity (Příležitost, Šance ...)  přistane blízko rovníku, na rovině známé jako Meridiani Planum. Bude to na opačné straně planety od kráteru Gusev, kde je jeho dvojče.

Meridiani Planum zajímá vědce, protože obsahuje starověkou vrstvu krevele, oxidu železitého, který se na Zemi téměř vždy vytváří v prostředí obsahujícím kapalnou vodu. Místo přistání je teď zcela suché, ale jak se tam krevel dostal? Byla tam jednou voda? To jsou otázky, které vědce zajímají.

Je například možné, že by krevel byl vyprodukován přímo z na železo bohatých láv, procesem který nepožaduje kapalnou vodu? Ale jestliže tam voda byla, byl vytvořen z na železo bohaté vody starověkého jezera nebo jej vytvořila marťanská podzemní voda vylouhováním z podzemních vrstev nebo ze sopečného popele?

Souprava spektrometrů, kamer, mikroskopů a dalších přístrojů by měla dovolit vědcům vyřešit odkud se krevel vzal.

Meridiani Planum je unikát i na Marsu, protože tam je tak mnoho krevele. Podle dat shromážděných Mars Global Surveyorem existují ještě dvě podobně  lokalizované depozity. Hluboký kaňon Valles Marinaris a místo nazvané Aram Chaos, ovšem žádné z nich není přístupné stávajícím přistávacím systémům. Meridiani Planum má nejvíce krevele a dá se na něm bezpečně přistát. Meridiani Planum je ale také atraktivní proto, že místo se zdá být erodované tak, že mohou být odkryty staré geologické vrstvy.

O to všem se ale dozvíme více, podaří-li se Opportunity v neděli ráno úspěšně přistát.   Zdroj NASA

Zdržení na Marsu zavinil asi déšť na Zemi

Mars Spirit rover otočil kameru zpět směrem k přistávacímu modulu který jej bezpečně dopravil na povrch planety. Pořídil 12 snímků kamerou s vysokou rozlišovací schopností, ze kterých byl sestaven složený barevný snímek. Terénní vozidlo se již nikdy nebude potřebovat vrátit ke svému přistávacímu modulu, od kterého je nyní vzdálen několik metrů a tento snímek může být jeho rozloučením.

Očekává se, že se vozidlo bude po Marsu pohybovat okolo 90 dnů, případně i více. Doba aktivního pobytu na Marsu totiž záleží na tom, zda se sluneční kolektory příliš neušpiní marťanským prachem a budou schopny dobíjet jeho baterie. 

Průzkum kamene pojmenovaného "Adirondack" se opozdil také díky nečekané překážce, pozemskému počasí. Déšť a až 12 km vysoké bouřkové mraky v okolí australského Canberra Deep Space Communication Complex (CDSCC) v Tidbinbille, jihozápadně od Canberry, totiž způsobil takový pokles intenzity radiového signálu směrem k Marsu, že Spirit rover nemohl zachytit potřebné řídící příkazy a neustále se řídil těmi, které byly předány minulý den. Manažer mise Jennifer Trosperová řekla, že samotný rover si vede dobře, ale ve středu nemohly být některé vědecké experimenty vykonány díky spojení. Inženýři znovu zkusí poslat potřebné příkazy při nejbližší další příležitosti.  CDSCC je jedno ze tří center kolem celé zeměkoule, které zprostředkovávají přenosy zpráv do kosmického prostoru po celých 24 hodin.

Řídící tým se již připravuje na přistání dalšího stroje. Každé z terénních vozidel je vybaveno osmi kamerami navržených k tomu, aby poskytly celkové pohledy na marťanský povrch, s tak velkým rozlišením, že detaily lze pozorovat i na filmovém plátně nebo velkých obrazovkách. Jejich mikroskopy, spektrometry a vrtáky by mohli odemknout geologická tajemství z doby před miliardou let, kdy vědci předpokládají, že planeta mohla mít podmínky  vhodné pro život.

První snímky sondy Mars Express

Ačkoli sedm vědeckých přístrojů na palubě Marsu expres ještě podstupuje důkladnou kalibrační fázi, již začal sběr vědeckých pozorování. První obrazy s vysokou rozlišovací schopností a obraz spektra povrchu Marsu jsou již k dispozici.

Tento první stereoskopický barevný obraz byl snímán 14 ledna 2004 z výšky 275 km nad povrchem Marsu stereo kamerou s vysokým rozlišením (HRSC). Tento obraz je k dispozici na ESA portálu http://mars.esa.int

Obraz ukazuje část 1700 km dlouhého a 65 km širokého pruhu snímaného od jihu k severu přes velký kaňon Marsu (Valles Marineris). To je první obraz této velikosti, který ukazuje povrch Marsu ve vysokém rozlišení (12 metrů na pixel), v barvě a v 3D.
HRSC je jen jedním z přístrojů, jejichž první výsledky budou oficiálně představeny (včetnš 3D videa) v pátek 23. ledna 2003.

Originální zdroj: ESA tiskové zprávy

Spirit dnes prozkoumá kámen nazvaný vědci "Adirondack" Špičatý kámen o velikosti fotbalového míče dnes prozkoumá sonda Spirit. Bude požívat svého mikroskopu a dvou spektrometrů schopných zjistit složení minerálů a prvků které skálu tvoří. Pak by měl skálu navrtat a možná již ve středu, odhalit její vnitřek. Vědci věří, že skála je ze sopečného materiálu. Dnes by měly být k dispozici i výsledky prvního rozboru půdy v místě přistání.

Spirit poprvé použil svoji ruku a mikroskop Spirit včera poprvé natáhl svoji všestrannou robotickou rukou a zkoumal kousek jemnozrnné marťanské půdy mikroskopem na jejím konci. Mikroskop je jeden z čtyř nástrojů na konci ruky. Mikroskop může ukázat detaily o šířce lidského vlasu. Ruka roveru je asi stejně velká jako lidská ruka, má srovnatelné rameno, loketní i zápěstní kloub. Je to jedno z nejzručnějších robotických zařízení, které vůbec kdy bylo dopraveno do kosmu, řekl Dr. Erik Baumgartner, vedoucí inženýr týmu pro robotickou ruku.

Úspěšné vykročení na povrch Marsu Včera v 9:21 SEČ byl vydán povel k tomu, aby rover Spirit opustil přistávací plošinu. Okolo desáté našeho času úspěšně sjel z přistávacího modulu na půdu Marsu. Prvním obrázkem bylo ohlédnutí se na nyní již prázdný přistávací modul a ukazující stopy kol v půdě Marsu. Spirit se přesunul asi o 3 metry za  78 sekund a po ukončení manévru se zadní část vozidla nacházela asi 80 centimetrů od rampy po které sjel dolů na povrch.

Spirit dnes vyrazí na povrch

Robotické vozidlo Spirit dokončilo otáčecí manévr na vrcholu jeho přistávací platformy a je téměř připravené vyrazit na marťanský povrch. Stane se tak už dnes, nenastanou-li neočekávané události. Po sjetí z přistávací plošiny urazí asi 3 metry, zastaví a vykoná potřebné testy, pořídí panorama a provede první kontaktní testy na možnou přítomnost vody v minulosti. Pak vyrazí ke svému prvnímu výraznému cíli. Vědci rozhodli, že první cíl roveru bude relativně blízký, asi 200 metrů široký kráter, vzniklý dopadem meteoritu. Nachází se asi 250 metrů severovýchodně od místa přistání. Po prostudování kráteru, Spirit udělá otočku doprava a zamíří ke skupině kopců o výšce asi 100 metrů nad okolním terénem, které jsou vzdáleny přibližně 3 kilometry, ačkoli to může být už mimo jeho účinný dojezd, který byl plánován jen na něco přes 600 metrů.

Inženýři a vědci také upřesnili,  kde na povrchu přistávací modul spočinul.  Mars Odysey orbiter byl použit podobně jako družice systému globální navigace (GPS) na Zemi. Další souvztažné rysy na obzoru,  výhledy s kopci a krátery  byly identifikovány na obrazech pořízených sondou Marsem Global Surveyor.
Sonda přistála jen asi 250 až 300 metrů daleko, jihovýchodním směrem, od místa jejího prvního dopadu. Rakety úspěšně zpomalily horizontální pohyb před dopadem. Sonda uzavřená v airbagu byla jen 8.5 metry vysoko když se oddělil padák a ona již jen volným pádem dopadla na povrch. Poprvé odskočila 8,4 metrů vysoko a pak se odrazila ještě 27 krát, než se úplně zastavila. Analýza přistání Spiritu může pomoci při menších úpravách dráhy sondy Opportunity pro přistání na straně protilehlé Marsu 25.ledna.

První cíl pro Spirit na povrchu Marsu určen

První cíl pro terénní vozidlo Spirit na povrchu Marsu bude kráter viditelný blízko robota. NASA to oznámila včera večer.  Na severovýchod od pozice sondy, 250 metrů daleko, se nachází kráter o průměru asi 200 metrů. Je to extrémně lákavý cíl, řekl Steve Squyres, jeden z vedoucích vědeckých pracovníků mise. Squyres dohlíží na stovky techniků NASA, kteří se starají o řízení terénního vozidla po povrchu planety. Po cestě ke kráteru bude určitě nalezena hornina vyhozená z hlubších vrstev při jeho vzniku, vysvětluje Squyres.  Je to největší kráter který máme k dispozici.  Kopce jsou pětkrát dál, asi tři kilometry. Pohyb po Marsu omezuje totiž pohon na sluneční energií.  NASA doufá, že se Spirit bude moci pohybovat terénem do vzdálenosti asi 600 za tři měsíce po které má mise trvat, přidal Squyres. Technici doufají, že pohyb roveru po povrchu bude moci začít  již ve čtvrtek.

Začíná poslední fáze příprav na sestup k povrchu

Vozidlo Spirit tedy již stojí na všech kolech a již jen jeden jediný kabel musí být oddělen,  než se může otočit a vyjet na půdu Marsu.  Otáčení začne v průběhu dneška, tedy v noci z pondělí na úterý (z 12. na 13. ledna)  kalifornského času. Otáčení proběhne ve třech fázích po cca 45 stupních doprava ve směru hodinových ručiček (viděno shora). 

Před tím ale inženýři odpálí poslední z pyropatron a oddělí tak vozidlo od přistávací plošiny. Po získání a analyzování obrázků ověří první část otočení. Dokončení manévru se očekává další den (v noci z úterý na ve středu 14.ledna kalifornského času). Nejprve se rover bude otáčet o dalších 50 stupňů, pak  a zastaví  a sejme další obrázky. Pak, jestliže všechno bude v pořádku, otočí se zbývajících  20 až 25 stupňů a nasměruje se přesně před jednu ze tří výstupních ramp.

Nebudou-li další problémy sjede na povrch Marsu v noci ze středy na čtvrtek 15.ledna kalifornského času. Stav sondy je perfektní. Např. jen za sobotu odvysílala 170 megabitů dat. a v dalších dnech se očekává nárůst až na 270 megabit. Výkon napájecí soustavy je 900 watt hodin a používáno bylo maximálně 750 watt hodin. Také tepelné poměra sondy jsou dobré.

Sonda také dnes ráno dokončila snímání a odeslání na Zemi plného (360 stupňů) panoramatu ve vysokém rozlišení. Tento obraz bude sloužit jako poslední podklad pro rozhodnutí, kterým směrem se vozidlo ve čtvrtek, po sjetí na povrch, vydá.

O barevných panoramatech 3D pohledech a lecčems jiném

Pobyt roveru Spirit na Marsu zatím připomíná spíše velkolepou barevnou show. Pravý obsah prvních devíti dnů, kdy se provádí testy a vybírá se nejlepší možná cesta pro vlastní zahájení pohyblivé části mise je věnována novinářům a sponzorům, zatímco vědci  v pozadí  již intenzivně pracují. Díky doposud nejlepší zobrazovací technice na povrchu planety a tomu, že je dokonce stereoskopická, je tedy opravdu co ukazovat a to dokonce ve 3D provedení. Agentury nás tedy zásobují překrásnými barevnými panoramaty, na tiskových konferencích se před novináři teatrálně rozvinují několikametrová panoramata a televizními štáby pečlivě  sledovaným a užaslým celebritám s červeno modrými brýlemi na očích se dává zakusit trojrozměrný pohled na cizí planetu.

Zobrazovací systém Pancam (jak jsme již psali v prosinci ve zvláštním článku) má až čtyřikrát lepší rozlišovací schopnost než kterákoliv předchozí mise. Rover, nebo golfový vozík, jak malému robotickému vozítku někdy přezdívají,  tedy může vizuálně studovat skály v nejbližším okolí místa přistání. Je to ovšem úspěch nejen zobrazovací, ale hlavně telekomunikační části. Díky rozlišení, barvě a vlastně zdvojenému obrazu pro 3D, se přenáší přímo z povrchu Marsu přímo na Zemi zatím největší objemy dat v historii a to téměř online, pomineme-li několikaminutové zpoždění dané vzdáleností Země - Mars. 

Ke zdárnému zahájení přímého průzkumu tedy nyní schází ještě několik testů, přetnutí "pupeční šňůry", tedy kabelu, který spojuje vozítko s přistávací plošinou a sjezd vozítka na povrch, kde může ujet denně až 100 m, tedy tolik co kdysi ujelo jiné vozítko Sojourner za celou dobu své mise. Ale tady se, jak podotkli novináři, vědci trošku škrábou na hlavě. Stín, který považovali za zbytek přistávacího airbagu je totiž možná druh povrchu, se kterým se na Marsu zatím buď nesetkali, nebo se podobá tomu který pozorovali na snímcích z Vikingu v sedmdesátých letech. To tenkrát dokonce pojmenovali "duracrust". Zatím ale neví s čím mají co do činění.

Dnes se také možná ukáže, zda se Evropské kosmické agentuře (ESA) podaří navázat prostřednictvím mateřské lodě Mars Express spojení se ztraceným přistávacím modulem Beagle 2. Mohlo by se to podařit v případě, že sonda je po přistání nepoškozena a její komunikační problémy jsou zaviněny pouze tím, že neleží rovně na povrchu Marsu a nevysílá tedy přímo vzhůru, ale je částečně zapadlá v nějaké terénní prohlubni.

Vědci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) již navázali přímé spojení s průzkumným robotem sondy Spirit, který v neděli přistál na Marsu. Modul na to poslal na Zemi barevné panoramatické snímky bezprecedentní kvality.

Dosud vědci s robotem komunikovali nepřímo, prostřednictvím dvou satelitů na oběžné dráze okolo planety. Nyní dokázali rozvinout hlavní anténu, takže spojení trvá devět minut místo několika hodin.

Řídící středisko mise k Marsu, které je v Pasadeně ve státu Kalifornie, propuklo v jásot, když bylo ověřeno, že přímé spojení opravdu funguje.

"Je to fantastické, anténa nám začala pracovat na první pokus," řekl vedoucí mise Mark Adler.

Čekají tedy již jen na další barevné obrázky okolí ve vysoké kvalitě, aby bylo možno rozhodnout, kterým směrem se vozítko vydá, aby se vyhnulo nebezpečným kráterům nebo balvanům. Soustřeďují se rovněž na tmavý objekt viditelný v jednomu rohu obrázku, který by mohl by blokovat cestu. Tímto objektem může být špinavý kus jednoho z nafukovacích přistávacích vaků.

Inženýři rovněž nastavují polohu slunečních kolektorů pro optimální zásobení elektrickou energií.

Spirit prozkoumá kráter Gusev, jen na jih od marťanského rovníku, , protože tam se zdá mohlo být kdysi jezero. Ale předtím, než začne rover jezdit po povrchu Marsu toho musí naskenovat celé své okolí a provést všechny testy. To potrvá až devět dnů.

Aktuálně v 9:00  PASADENA, Kalifornie, NASA

Terénní vozidlo Spirit přistálo dnes ráno úspěšně na povrchu Marsu. Vědci z NASA - JPL dali průchod radosti a objímali se, když první signál z terénního vozidla indikoval, že přežil přistání na dně kráteru Gusev a výjezdní plošina je správně otevřena. V této době začalo i vysílání snímků rudé planety. Prvním byl malý černobílý obrázek ukazující sluneční hodiny na terénním vozidle. Další ukázal marťanský obzor a části přistávacího modulu (vlevo).

"Je to velká noc NASA - my jsme zpátky!" řekl administrátor NASA Sean O'Keefe (vpravo) na slavnostní tiskové konferencí, vychutnávající úspěch po obtížném roce, který zahrnoval také havárii raketoplánu 1.února. "Jsem velmi, velmi hrdý na tento tým. Jsme spolu na Marsu. Je to absolutně neuvěřitelný úspěch," řekl O'Keefe a pak si připil se členy týmu šampaňským, které, jak řekl, schovával pro tuto příležitost více než 20 let. 

Pracovníci řídícího centra oznámili, že vozidlo se nebude pohybovat mimo místa přistání ještě dalších devět dnů. Téměř dvě stě kilová terénní vozidla byla postavena pro hledání důkazů, zda na povrchu byla kapalná voda - nezbytná přísada pro život.

Více na : http://marsrovers.jpl.nasa.gov/home/index.html

Duch dnes přistane na Marsu 

Duch - Spirit - první ze dvojice průzkumných robotických vozítek NASA má des ráno v 05:35 našeho času přistát v kráteru Gusev na Marsu.

Živé vysílání  na NASA televizi začíná dvě hodiny před přistáním a bude pokračovat celou neděli až do pondělí. Vy můžete jej sledovat na  televizní stránce NASA. Hlavní proud NASA TELEVIZE  bude pravděpodobně přetížen,  proto se doporučuje vyzkoušet některý z alternativních spojení. 
 

Spirit, první z obou vozíků, přistane po sedmiměsíčním letu blízko středu kráteru Gusev, který možná kdysi byl jezerem. O tři týdny později druhá soda, Opportunity, přistane v regionu  Meridiani Planum, který, jak se zdá, obsahuje minerály, které se obvykle vytváří pod vodou. Spirit i Opportunity vstoupí  do marťanské atmosféry rychlostí  5.400 metrů za sekundu (téměř 19.500 km za hodinu). Atmosférické tření během čtyř minut ohřeje tepelný štít asi na 1.400 C a zpomalí sestup na 430 metrů za sekundu (1.540 km za hodinu). Méně než dvě minuty před přistáním kosmické plavidlo otevře padák. O dalších dvacet sekund později se odhodí spodní polovina jeho tepelného aerodynamického krytu. Horní polovina krytu bude pomáhat při brždění s padákem. V posledních šesti sekundách, se nafouknou přistávací airbagy a zažehnou se brzdící rakety. Posledních 15 metrů nad povrchem pak sonda překoná prakticky volným pádem. Několikrát se odrazí na přistávacích polštářích a skončí asi kilometr od místa, kde se poprvé dotkla povrchu (viz. obrázek).  Pokud při tom ale narazí na velkou ostrou skálu mohlo by to znamenat konec mise. Zatím více než polovina ze všech misí vypuštěných k Marsu selhala.

Spirit je v závěrečné fázi přiblížení k Marsu

Beagle 2 mohl skončit v kráteru

I poslední pokusy o komunikaci Beagle 2 prostřednictvím Lovellova teleskop v Jodrell Bank a sondu Mars Odysey byly neúspěšné. Nicméně tým z řídícího střediska je stále (a stále více umírněněji) optimistický, že úsilí kontaktovat přistávací modul bude úspěšné.

Je naplánováno ještě několik Odysey kontaktů, poslední na 31 prosince. Pak se již pokusí uskutečnit čtyři kontakty vlastní Mars express. Tyto kontakty byly předem naprogramovány do Beagle 2 na  6., 12., 13. a 17. ledna. Kontakty 6. a 12. nejsou díky manévrování Mars express na oběžné dráze ještě optimální, ale 13. a 17. ledna budou velmi dobré.

Řídící tým také přišel s metodou podvádějícího přijímače pro přijímání příkazů bez toho, aniž by byla zpětná vazba na orbiter. Dr. Sims žekl, že mají dohodu s JPL na překonfigurování Mars Odysey, aby se 31. prosince pokusila Beglu takto vysílat příkazy.

28.prosince rovněž Profesor Pillinger v Londýně oznámil, že Malin Space Science Systems poskytl řídícímu týmu Beagle 2 obrázky místa přistání pořízeného kamerou Mars Global Surveyor jen 20 minut po naplánovaném přistání. Na nich je vidět, že marsovské počasí bylo docela dobré. Obraz ukazuje střed přistávací elipsy kde se nachází asi 1 km široký kráter. Je tedy možné, že přistávací modul mohl dopadnout dolů, dovnitř tohoto kráteru a následné problémy jsou způsobené prudkými svahy nebo velkým množstvím skal. Další příležitost vyobrazit místo přistání prostřednictvím Mars Globálním Surveyor nebude až do 5 ledna.
Originální zdroj: PPARC tiskové zprávy

Beagle 2 stále mlčí

Ani na druhý pokus se v noci na sobotu, pomocí 76 metrového Lovellova radioteleskopu na observatoři v Jodrell Bank, ani následně v sobotu ráno prostřednictvím třetího přeletu Mars Odysey orbiteru nad místem přistání nepodařilo zachytit žádný signál z britského přistávacího modulu Beagle 2. Pokusy o zachycení signálu budou pokračovat i nadále a na definitivní rozhodnutí o tom jak vlastně mise Beagle 2 dopadla, si budeme muset počkat. Teprve po 4. lednu, kdy se po svém usazení na definitivní bude moci do pátrání zapojit i orbitální část Mars Express se dozvíme více. Ovšem i kdyby mise Beagle 2 skončila neúspěchem, není to zase až tak velká ztráta, zaznělo na tiskové konferenci v řídícím centru ESA.

Ještě před přistáním britské sondy Beagle 2 pořídil americký Mars Odysey orbiter, který nyní naslouchá, zda se Beagle 2 přeci jen neozve, tento obraz Isidis Basin, kde měl Beagle (přibližně uprostřed) přistát. Obrázek byl pořízen pomocí přístroje THEMIS - Thermal Emission Imaging System, tedy zobrazení povrchu pomocí tepelných emisí. 

Místo přistání bylo vybráno právě pro svoji neobvyklost. "Je poměrně rovinaté, ale přesto jakoby poďobané podivnými jámami a neobvyklými kužely, jejichž původ je záhadnou," tak jej popsali vědci vyhodnocující snímky z Mars Odysey. "Kužely mohou být výsledkem tečení lávy přes led nebo na  vodu bohatý povrch mající za následek exploze páry, které produkují  malé "vulkány". "Jámy pak vypadají jako sekundární krátery, které jsou výsledkem dopadu sopečných vyvřelin z větších kráterů. Ale jeví se příliš četné a hustě nahloučené pro takové vysvětlení. Může to být také výsledek některých procesů zahrnujících vodu nebo led.

Žádný signál z povrchu, to je rána pro evropskou kosmickou agenturu (ESA), která udělala pokus o přistání na rudé planetě.

Více než 19 hodin poté, co se malá sonda snesla na povrch, radioteleskop na observatoři v Jodrell Bank, Cheshire, Anglie, využil pozici Marsu vzhledem k Zemi a začal snímat jeho povrch a hledal signál z Beagle 2. Oznámila to The Associated Press.

Mezi 23:00 SEČ ve čtvrtek až 01:00 SEČ v pátek, naslouchal, zda objeví jednoduché nosné hlášení, které by měl oznámilo přežití Beaglu 2. Brzy poté Britská výzkumná agentura pro fyziku a astronomii uvolnila zprávu, že v Jodrell Bank nebyl tuto noc zachycen žádný signál. Další příležitost bude prostřednictvím Mars Odyssey dnes, v pátek 26.12. v 19:15 SEČ. Dřívější pokus Mars Odyssey, která již v létá na oběžné dráze, nebyl úspěšný při prvním přeletu přes místo přistání. Vědci dříve doufali, že Beagle 2 po přistání na Marsu pouze nebyl schopný vyslat hlášení a potvrdit tak přistání.

Profesor Colin Pillinger řekl na tiskové konferenci ve čtvrtek ráno, že neohlášení se sondy nutně ještě neznamená totální selhání a nabídl pravděpodobné scénáře včetně:

•  Sonda přistála na nesprávném místě;

•  Vysílací anténa není orientována a nemůže plně vysílat;

•  Nastalo nepřizpůsobení sdělovací techniky mezi Mars Global Surveyor a Beagle 2;

•  Selhání během sestupu na povrch a poškození při přistání.

Mise ESA ale kromě přistávacího modulu Beagle 2 zahrnuje i Mars Express orbitální sekci, která zůstává na oběžné dráze a bude hledat vodu dole a na marťanském povrchu za použití zemí pronikajícího radaru, infračervené fotografie a dalších přístrojů.

Robotická sonda Beagle 2 byla pojmenována po námořní lodi, na které cestoval slavný biolog Charles Darwin kolem světa v 19. století. Měl to být první ze tří návštěvníků, kteří přistanou na Marsu letos v zimě. Dvě identická mobilní zařízení NASA přiletí k Marsu v lednu. Terénní vozidla, pojmenovaný Spirit a Opportunity (Duch a Příležitost), mají analyzovat skalní a půdní vzorky na povrchu, pojíždět až 100 metrů denně při hledání důkazů, že kdysi po Marsu tekla kapalná voda.

Navzdory jejich rozdílům mezi těmito třemi misemi mají některé společné rysy, například přistávají s nárazem chráněny nafukovacími airbagy. Jen dosažení rudé planety je osudovýl milník. Při 30 pokusech o dosažení Marsu, jich dvě třetiny skončily katastrofálně. Z devíti pokusů o přistání pak jen tři uspěly.

CNN, LONDÝN, Anglie

ESA Press Release 84 - 2003.

Dnes ráno, po cestě trvající  205 dnů a  400 milionů kilometrů, evropská sonda Mars Express zažehla v 03:47 SEČ na 37 minut svůj hlavní motor za účelem vstoupit na oběžnou dráhu kolem Marsu. To zbrzdilo sondu natolik, aby mohla srovnat svoji vyšší rychlost s rychlostí planety a mohla tak být zachycena její gravitací. Přechod na oběžnou dráhu okolo planety skončil úspěšně.

SpaceDaily.com

Při první očekávané relaci nebyl z přistávacího modulu Beagle 2 přijat žádný signál. Beagle 2 se snesl na povrch rudé planety dnes, 25.prosince 2003 v 03:54 SEČ. První potvrzení úspěšného přistání mělo přijít v 07:30 SEČ, prostřednictvím americké sondy Mars Odyssey. Oficiální prohlášení říká, že Beagle 2 ale nemusel být touto dobou ještě zcela připraven k vysílání a tak zůstává naděje, že kosmické plavidlo přistálo úspěšně. Další příležitost na zachycení signálu sondy je dnes až v 23:45 SEČ s možným přímým zachycením signálů Beaglu 2 na observatoři v Jodrell Bank, Anglie.

MarsDaily.com     AFP, Darmstatdt, Německo

Evropské hledání známek života na Marsu dostalo ve čtvrtek nepříjemnou ránu, když miniaturní vědecká laboratoř Beagle 2 selhala ve vysílání k Zemi nedlouho po naplánovaném přistání na rudé planetě. Vědci ubezpečovali, že ještě není úplně vyloučena možnost, že malý přistávací modul přistání přežil a poznamenali, že druhá část ambiciózní mise byla dokonale navedena na oběžnou dráhu.

"Obávám se, že to je trochu zklamání, ale to není konec světa," řekl v Londýně pro tisk hlavní vědecký poradce, Colin Pillinger.

Křehký div nacpaný technickými nástroji nejvyšší třídy, modul Beagle 2, přistál blízko marťanského rovníku v 03:54 SEČ, v ploché prohlubenině nazvané Isidis Planitia. Ihned odeslal rádiovou volací značku, zachycenou americkou sondou Mars Odyssey. To znamenalo, že vše je v pořádku. Ale v 07:30 SEČ, když Mars Odysey byl opět v pozici pro předání zprávy, éter byl mučivě prázdný.

"Bohužel nemáme ještě žádný signál" řekl vědecký ředitel ESA, David Southwood, v řídícím centru Mars Express v Darmstadtu. "To není konec příběhu, jsme si jisti, že Beagle 2 je na povrchu, jen ho potřebujeme slyšet."

Experti vždy načrtnou přistání jako nebezpečné a používají pro Mars notoricky známé pojmy jako silné větry, divoké písečné bouře a rozeklaný skalnatý povrch odrazující pozemské vetřelce. Ovšem je to pochopitelné. V předcházejících 43 letech se 11 krát lidé pokusili na  Marsu přistát a jen třikrát skutečně uspěli.  Vikingy 1 a 2 a Mars Pathfinder. Všechny ostatní mise byly ztraceny už během cesty k Marsu nebo během přistávací fáze.

Sestup Beagle 2 začal vstupem do atmosféry ve výšce 120 kilometrů nad Marsem, kde se, chráněný kuželovým tepelným štítem, setkal s prvními molekulami atmosféry složené hlavně z kysličníku uhličitého. Ve výšce 7,1 kilometrů se otevřel pilotní padák, následovaný ve výšce 2,6 kilometrů hlavním padákem. Ten zpomalil rychlost sestupu z 1.174 km/h až na 56 km/h. Poslední fází před dopadem bylo nafouknutí ochranných airbagů kolem přistávacího modulu. Po prvním nárazu na povrch se měl oddělit padák a 12. nárazu se měly oddělit airbagy, aby z nich sonda vypadla a překonala tak poslední nepříjemný metr cesty. Pak se přistávací modul měl ihned otevřít a nechat rozvinout své sluneční kolektory jako okvětní lístky, aby dostávaly světlo ze vzdáleného Slunce a ty mohly dobít jeho baterie. Naopak po setmění se sonda má znovu uzavřít, aby se otevřela zase až ráno.

Experti z týmu Beagle 2 řekli, že je několik potenciálních důvodů, proč zatím nebyl přijat žádný signál.

Zahrnuli sem také možnost zničení modulu při vstupu do atmosféry nebo havárii při přistání, nešťastné přistání v hluboké díře nebo trhlině, ale také dezorientaci antény rádia přistávacího modulu nebo nějakou softwarovou závadu, která zabránila rádiovému spojení s Mars Odyssey.

V nejbližší době jsou další tři šance na získání signálu. Pozdě v noci ve čtvrtek a časně z rána a pak pozdě v noci v pátek za použití americké sondy Mars Odysey a radioteleskopů v Británii a Kalifornii, řekl Colin Pillinger.

Orbitální část mise Mars Express je nacpána snímacími zařízeními pro sondování Marsovské topografie a atmosféry, zemí pronikajícím radarem pátrajícím po nějakém podpovrchovém důkazu o vodě která o miliardy z let dříve na vyprahlém Marsu byla, ale pak tajemně zmizela. Kosmické plavidlo bylo umístěno na oběžné dráze kolem Marsu asi ve stejnou dobu když přistávací modul letěl dolů na povrch.  Ovšem Mars Express bude potřebovat čas až do 4.ledna než bude dokončena série finálních orbitálních manévrů. Teprve pak se dostane do pozice vhodné pro přijetí signálů z Beagle 2, tedy pokud sonda funguje.