30. října 2009 

Ares I-X s problémy

To co ve středu kolem půl páté našeho času vypadalo jako jednoznačný úspěch nakonec nedopadlo úplně na jedničku. Nové nosné raketě NASA, adaptované ze současných podpůrných motorů raketoplánu se totiž neotevřely všechny padáky a raketa se tak při dopadu na mořskou hladinu ve spodní části poškodila.

Raketa Ares I-X, jejíž první start jsme ve středu večer sledovali, má nahradit dosluhující raketoplány při vynášení astronautů a užitečného nákladu na oběžnou dráhu kolem Země a nakonec má dostat Američany i na Měsíc. Středeční test prototypu, který měl ověřit funkčnost rakety a také velikost očekávaných vibrací celého systému, stál na 441 milionů dolarů. Zhruba šestiminutový let měl zakončit dopad obou částí rakety, tedy vlastního motorového modulu i makety druhého stupně a kabiny astronautů do oceánu. Zatím co o záchranu makety kvůli na ní namontovaným kamerám a detektorům nebyl zájem a byla ponechána svému osudu, vlastní raketový motor měl přistát na hladině pomocí tří skoro 46 metrových padáků. Jeden z nich se však neotevřel a spodní díl rakety s tryskou se tak prudkým dopadem na hladinu poškodil a to ztíží vyhodnocení letu.

Ostatně zda a jak bude projekt Ares I pokračovat není v tuto chvíli zcela jasné. Mezi těmi, kdo koncept Ares I zpochybňují je totiž i komise, kterou ustanovil americký prezident Barack Obama. Ta totiž doporučila, aby se pro lety na nízkou oběžnou dráhu využíval potenciál rozvíjejícího se segmentu raket komerčních soukromých společností. NASA by se pak podle komise měla zaměřit spíše na lety mimo orbitu Země. O budoucnosti projektu tak nakonec zřejmě rozhodne samotný prezident.

 Nejvzdálenější gama záblesk

Podle článku v posledním čísle časopisu NATURE zachytila americká družice SWIFT letos v dubnu zatím doposud nejvzdálenější záblesk paprsků gama pocházející až ze samých počátků našeho vesmíru. Záblesk označovaný jako GRB 090423, označený podle data svého zaznamenání 23.4.2009, pochází z doby, kdy byl vesmír stár, tedy spíše mlád, pouhých 630 milionů roků.

Družice SWIFT po zaznamenání děje vyslala upozornění, které umožnilo hned dvěma týmům, britskému a italskému, toto pozorování potvrdit a zachytit jeho spektrum hned několika velkými dalekohledy UKIRT a gemini North na Havaji, VLT v Chile a Telescopio Nazionale Galileo na Kanárských ostrovech. Rozborem spektra se následně zjistilo, že zdroj výbuchu, zanikající hvězda hroutící se v černou díru, byla velmi daleko, více než 13 miliard světelných roků.

Pozorování takto vzdáleného objektu potvrzuje modely, podle kterých by už v mladém vesmíru měly existovat velmi hmotné a velmi krátce žijící obří hvězdy, které se díky vydávání intenzivního ultrafialového záření zasloužily o takzvanou reionizaci neutrálního vodíku a vznik vesmíru v té podobě jaký ho známe dnes. Éra masivní reionizace vesmíru by měla podle obecně přijímaných modelů končit v období těsně před 1 miliardou let stáří vesmíru, její pozvolný počátek se klade do období okolo 500 milionů roků po velkém třesku.

Podle současných teorií byl vesmír prvních zhruba 300 tisíc let naplněn neprůhlednou "mléčnou polévkou" žhavého (žhavějšího než je současné Slunce), rozpínajícího se ionizovaného plynu složeného z jader vodíku a volných elektronů. Toto období končící zhruba 380 milionů roků je označováno za období rekombinace. Tehdy tento, převážně vodíkový plyn dostatečně ochladl, elektrony a protony se spojily, vzniklé atomy se staly neutrálními a vesmír pohasl. Hmota přestala vydávat světlo. Vesmír se stal temným a neprůhledným místem, protože stále ještě neexistovaly žádné hvězdy ani galaxie, které by jej ozařovaly. Změnilo se to teprve se vznikem hvězd toho typu, jejíž zánik byl pozorován ve formě záblesku GRB 090423.

Einsteinova teorie stále platí

Jiný záblesk paprsků gama, zachycený tentokrát družicí FERMI přinesl potvrzení správnosti Einsteinovy teorie relativity. RGB 090510 zachycený 10.5.2009 vyslal směrem k Zemi dva fotony záření gama s rozdílnými energiemi. Oba fotony dorazily k Zemi ze vzdálenosti 7,3 miliardy světelných roků prakticky současně, přesněji s odstupem 0,9 sekundy, přestože se jejich energie lišila více než milionkrát. Navíc rozdíl v čase příletu byl, stejně jako rozdílná energie obou fotonů, zaviněn tím, že každý z nich vznikl v jiném místě jevu, který se nám prezentoval jako záblesk paprsků gama.

Tímto pozorováním dvou fotonů, které k nám putovaly přes polovinu vesmíru bylo potvrzeno, že skutečně platí tak zvaná Lorentzova invariance, tedy to, že rychlost fotonu se nemění s jeho energií. Tím byla současně potvrzena i Einsteinova speciální teorie relativity.

Tento poznatek je ale problémem pro moderní teorie gravitace snažící se o to, co se Einsteinovi nikdy nepovedlo, tedy sjednotit čtyři základní přírodní síly do jedné teorie. Podle nových pokusů o jejich sjednocení by Lorentzova invariance měla být v měřítku velmi malých vzdáleností narušena kvantovými gravitačními vlivy a tak by foton s vyšší energií měl být oproti fotonu s nižší energií zpomalen. A to se evidentně nestalo. Einstein tedy kraluje i nadále a vědci teoretičtí fyzikové mají další důvod k přemýšlení.

Číňanům se podařilo vyrobit černou díru

Čínským vědcům se podařilo vyrobit elektromagnetickou černou díru, tedy nikoliv postup podle které ho se v naší ekonomice zcela neužitečně ztrácejí peníze, ale skutečný přístroj, který funguje na podobném principu jako černá díra.

Když Evgenni Narimanov a Alexander Kildishev z Purdue University ve West Lafayette počátkem tohoto roku zveřejnili teoretický princip na vytvoření umělé "černé díry", nikdo netušil, že už záhy se ji podaří zkonstruovat čínským vědcům Tchie Ťun Cchuejovi a Čchiang Čchengovi. Ti experimentovali s tak zvanými metamateriály ohýbajícími světlo, které měly sloužit k výrobě "neviditelných plášťů". Vytvořili přístroj sestávající ze šedesáti prstenců, které když zachytí elektromagnetickou vlnu, zadrží ji a zavedou do centra přístroje, kde je pohlcena a přeměněna v teplo. Cchuej dokonce předpokládá, že se mu už koncem tohoto roku podaří vyrobit přístroj zachytávající běžné sluneční světlo a tak by nebylo potřeba při jeho přeměně v teplo ve slunečních elektrárnách používat parabolická zrcadla. Mohla by tak vzniknout zcela nová forma výroby čisté energie.

 14.října 2009 

Asteroidy nejsou suché - obsahují vodu

Dva nezávislé výzkumné týmy přišly s prvním přímým důkazem, že na asteroidech může být voda. Tento objev podporuje teorii, že to byly hlavně asteroidy, které při pozdním těžkém bombardování přinesly na mladou Zemi vodu. O poměru a množství vody kterou dodaly na povrch mladé Země vodu asteroidy a komety se vedou spory. Zatím se zdálo, že většinu vody musely dodat komety, protož jsme o ledu v asteroidech neměli důkazy. Složení pozemské vody však kometám ne zcela odpovídalo. To byl jeden z důvodů, proč vědci vodu na asteroidech intenzivně hledali.     

O asteroidech se obecně soudí, že jsou složeny z hornin a kometárního ledu. Led samotný se v hlavním pásu asteroidů v čisté podobě nezachoval, protože se z povrchu těles bez atmosféry, které se pohybují blíže Slunci než Jupiter, prostě vypařil.

Ovšem v roce 2008 našli Andrew Rivkin z John Hopkins University v Laurel a Joshua Emery z Institutu SETI v Mountain View v Kalifornii stopy ledu na povrchu asteroidu 24 Themis, který se pohybuje v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Nyní pomocí stejného dalekohledu, Infrared Telescope Facility na Havaji, našel známky ledu na povrchu i druhý tým. Minulý týden o tom na zasedání sekce planetárních věd Americké astronomické společnosti informoval Humberto Campins z University of Central Florida v Orlandu.

Tento objev je docela překvapivý, protože podle vzdálenosti planetky od Slunce by z jejího povrchu mělo mizet zhruba 1 metr ledu ročně. Tento led je nestabilní a je tedy nutné vysvětlit, jak to, že se na povrchu asteroidu vyskytuje právě teď, říká Campins.

Jednou z možností je, že se 24 Themis srazil s ledovým objektem a to na jeho povrchu zanechalo vrstvu ledu. Druhou alternativou je, že jde o část většího asteroidu, který se před asi 2,5 miliardami let rozpadl a vytvořil rodinu planetek podobných 24 Themis. Led pak byl pohřben pod vrstvou prachu a horniny, která ho ochránila před slunečním teplem. Objevení se ledu na povrchu by pak mohlo být výsledkem dopadu menšího tělesa, které odkrylo hlubší vrstvy tělesa asteroidu. Jen na vysvětlenou, číslo před názvem planetky je pořadové číslo jejího objevu.

Navíc pozorovaný led obsahuje i organické molekuly. Vědci předpokládají, že se vodní led nachází i na největším asteroidu hlavního pásu, 1 Ceres. Tento předpoklad se ale zatím nepodařilo prokázat.

Podle: New Scientist

 13.října 2009 

Morava míří do kosmu: Start prvního slováckého raketoplánu - pokračování

Náročná akce při které se měli pobavit a dozvědět něco nového děti i jejich rodiče je úspěšně za námi. Nepokazilo ji ani nepříznivé mokré a chladné počasí a podle reakcí návštěvníků předpokládáme, že nikdo neodešel nespokojen. Propagace myšlenek Světového kosmického týdne 2009  letos s mottem „VESMÍR PRO VZDĚLÁVÁNÍ“ (Space for Education), si může udělat v tom pozitivním slova smyslu zářez v desítkách dětských dušiček. Před startem se většina přítomných dětí zúčastnila,  "kosmonautického" výcviku v obratnosti a dovednostech, naučily se poznávat nejvýraznější souhvězdí a řešily kosmické záhady. Ani dospělí, kteří je doprovázeli, určitě neodešli nezasaženi tématikou kosmonautiky ať už z panelů stálé výstavky nebo zejména z poutavého doprovodu celé akce Ing. Přibylem, který na přihlížející doslova chrlil fakta a zajímavosti z kosmických letů zvířat i lidí.

Spokojen byl nakonec i pes-kosmonaut, který úspěšně vybojoval bitvu o to nebýt strčen do bedny a trpělivě snášel všechna psí příkoří, která mu byla konána během představování divákům, při oblékání do "skafandru" i během předletové lékařské, či vlastně veterinární  prohlídky. Odměnou mu nakonec bylo pohlazení od desítek dětí při opékání špekáčků doprovázené tak nějak samozřejmě právě touto tábornickou lahůdkou, kterou si jemně bral přímo z dětských ruček.

Kromě spokojenosti a dobrého pocitu z vydařené akce tak vlastně zůstává jediná, ale o to záludnější otázka některých návštěvníků: "A co připravíte příští rok." Odpověď je těžká a zatím ji neznáme. Překonat nápad i provedení takové akce je přetěžký úkol. Uvidíme.         

Napsali o akci

Protože ještě nejsou zpracovány všechny fotografie a videa pořizované při akci, vezměte prozatím zavděk tím co o akci napsali a nafotografovali při ní jiní. Stačí kliknout na aktivní odkaz nebo se podívat na tuto stránku. případně na YouTube. 

Slovácký denník - Slovácký raketoplán odstartoval a začal hořet

Ing. Tomáš Přibyl - moderátor akce ve svém blogu z 11.10.2009

Region-UH - Nenechte si ujít start 1. Slováckého raketoplánu!

Morava míří do kosmu: Start prvního slováckého raketoplánu

Pro ty, kteří se nemohli nebo nechtěli kvůli počasí osobně zúčastnit této jedinečné a neopakovatelné podívané poskytujeme úplně první video z vyvrcholení akce "Morava míří do kosmu: Start prvního slováckého raketoplánu" umístěné na YouTube. Klikněte na odkaz RAKETOPLÁN a uvidíte to nejpodstatnější co následovalo po povelu START.

Podrobnosti a další videa budou k dispozici o něco později, až budou sestříhány záznamy z dalších několika kamer. Podle prvních hodnocení se však zdá, že na konci startovací dráhy došlo k drobné závadě, která nakonec vedla jednak k částečné destrukci odpalovací rampy a zřejmě nějak ovlivnila i činnost hlavních motorů raketoplánu.

Co však bylo důležitější, ukázalo se, že pečlivá příprava celé akce, konstrukce lodi, bezpečnostní opatření i předstartovní příprava psa-kosmonauta přinesly své ovoce. Pes-kosmonaut se i přes selhání letové techniky ukázal být fyzicky naprosto nezraněn a dokonce v dobré psychické pohodě. Tu konec konců demonstroval o něco později svým typicky psím způsobem - zdravou chutí k jídlu během opékání špekáčků, kterými si řada účastníků doplňovala energii ztracenou v chladném a větrném počasí během čekání na opožděný start.

Počasí akci nepřálo. Úderem 14 hodiny na kterou byl plánován začátek akce, začalo pršet a řídící tým dokonce několik minut uvažoval o úplném zrušení sobotního startu. Nakonec po zhruba tři čtvrtě hodinovém odkladu oproti původnímu plánu startovalo. Celé akce se mezi 13 až 17 hodinou zúčastnilo na 365 lidí. Všem, tedy 330 návštěvníkům a hostům, ale zejména 35 pořadatelům a členům technického zajištění, astronomickému kroužku a jeho konstrukčnímu a vědeckému týmu, Hasičskému sboru, Domu dětí a mládeže, Městské policii, pyrotechnikůmi, veterináři, zvukaři a dalším je třeba velmi poděkovat za vytvoření neopakovatelné atmosféry.

V rámci Světového kosmického týdne 2009 (WSW 2009) se v předvečer startu raketoplánu dalších 65 návštěvníků se zúčastnilo páteční přednášky Ing. Přibyla - Nenaplněné sny  aneb kosmické projekty, které nedostaly příležitost. Od neděle 4.10. do soboty 10.10. se tedy Světového kosmického týdne (WSW 2009) jen na hvězdárně v Uherském Brodě zúčastnilo více než 470 lidí při celkem 8 samostatných akcích.  

 9.října 2009 

LCROSS UPDATE

Sonda LCROSS se dnes ve 3:50 našeho času úspěšně oddělila od svého raketového urychlovacího stupně Kentaur. Po oddělení od nosné rakety se sonda otočila o 180 stupňů, aby se dostala do ideální polohy pro sledování dopadu Kentaura na měsíční povrch všemi svými vědeckými prostředky. Poté řídící středisko vydalo příkaz k zažehnutí motorů a sonda se od nosné rakety vzdálila až na vzdálenost 600 kilometrů, tedy podle vědců na optimální vzdálenost pro sledování následků dopadu Kentaura do kráteru Cabeus.

Po tomto manévru byl upřesněn čas dopadu nosné rakety i sondy na Měsíc. Kentaur narazí do povrchu Měsíce rychlostí zhruba 8200 km za hodinu ve 13:31:19 našeho času a sonda LCROSS ho bude následovat ve 13:35:45, tedy jen o 4 minuty a 26 sekund později. Tou dobou už vědci budou mít k dispozici první předběžné výsledky. To, zda budou moci prohlásit, zda se v kráteru Cabeus voda nachází či ne se neví. Podrobný rozbor pozorování sondy LCROSS i pozorování pozemskými a kosmickými dalekohledy totiž potrvá mnohem déle.

Novinky ke startu prvního slováckého raketoplánu

Raketoplán je připraven k sobotnímu startu. Ve čtvrtek proběhla sada předstartovních testů jak samotné kosmické lodi, tak psa-kosmonauta a podrobné rozbory zatím neodhalily žádné nedostatky, které by mohly bránit startu lodi v plánovaném termínu sobota 10.10.2009 v 15:30 SELČ.

Drobné obavy tak vyvolává pouze zhoršující se předpověď počasí, protože jak bylo dříve avizováno, pes-kosmonaut musí kvůli omezené možnosti realizovat zcela automatizovaný start, vykonat během průletu nízkými vrstvami atmosféry několik zásadních akcí k úspěšnému průběhu letu. Pokud by však z kabiny neviděl ven, lebo by sa mu mlžilo okno, nemohl by je spolehlivě provést.

Pes-kosmonaut je v pohodě a po testech zvládnutí startovních příkazů a testech psychické odolnosti proti hluku a jiskrám se bez problémů ve volném čase věnoval oblíbené zábavě - hře na lov myší. Řídící tým tedy musel sledovat pouze to, aby skutečně žádnou z nich neulovil a zabránil tak případné dietní chybě při přechodu na kosmickou stravu.

Úspěšně proběhla také příprava startovací rampy na které se dnes bude kalibrovat startovací zařízení GUSTA. Pokud, jak předpokládáme, proběhnou i tyto testy bez problémů, bude dnes večer, po příznačné přednášce Ing. Tomáše Přibyla z České kosmické kanceláře "Nenaplněné sny aneb kosmické projekty, které nedostaly příležitost", zahájeno slavnostní odpočítávání startu. Součástí zahájení odpočítávání startu bude i prezentace záměrů letu ve světle posledních událostí.

Přijďte tedy už dnes v 19:30 na hvězdárnu a zúčastněte se přednášky i zahájení slavnostního odpočítávání. A nezapomeňte, závěrečné předstartovní přípravy budou zahájeny zítra od 14:00 hodin.

Nenechejte si tuto historickou událost uniknout a přijděte s celou rodinou, pro děti je připraven zábavný program.

Saturn má ještě jeden, doposud neznámý obrovský prstenec

Saturn, tento Pán prstenců, po Jupiteru druhá největší planeta Sluneční soustavy, nám připravil nečekané překvapení. NASA na planetu zaměřila na místo Hubbleova kosmického dalekohledu jiný ze svých kosmických přístrojů, tentokrát infračervený Spitzerův dalekohled. Jeho pohled na planetu objevil nečekané. Okolo planety se otáčí v poměrně velké vzdálenosti, zcela na vnějším okraji Saturnova systému, ještě jeden, doposud nepozorovaný prstenec. Ten navíc nemá shodnou rovinu oběhu s ostatními prstenci, ale je oproti nim skloněn o celých 27°. Hmota prstence začíná okolo 6 milionů kilometrů od planety a končí ve vzdálenosti téměř 12 milionů kilometrů. Oproti známým prstenců, jejichž celková šířka dosahuje přibližně 250.000 km je tedy obrovský, více než 20x širší. Obrázek zde.

Prstenec je ve viditelném světle téměř nepozorovatelný, za to infračervený dalekohled jej zaznamenal, i když je teplota prachových částic v prstenci velmi nízká, jen okolo minus 193°C uvedla kalifornská Jet Propulsion Laboratory.

Bude měsíční ohňostroj - dopad sondy LCROSS už tento pátek

Na konec Světového kosmického týdne 2009 (WSW 2009) přichystala NASA menší kosmický ohňostroj. Lunární sonda LCROSS a její urychlovací raketový stupeň Kentaur dopadnou v pátek 8.10. odpoledne našeho času tvrdě na Měsíc. K dopadu dojde přibližně v 11:30 UT, tedy ve 13:30 SELČ. Pro nás a pozorovatele v Evropě je bohužel tento čas naprosto nevhodný. Nejenže k němu dojde ve dne, ale i pro to, že tou dobou v České republice Měsíc už zapadne a bude zhruba půl až tři čtvrtě hodiny pod obzorem.

Pokud vás ovšem tato událost zajímá, nemusíte si zoufat. Nechcete-li si tento dvojitý impakt na měsíční povrch nechat ujít, pak nemusíte cestovat na západní pobřeží USA nebo do Tichomoří, ale stačí, když budete u počítače a budete na tomto odkazu sledovat živé vysílání NASA TV.  No a pokud se vám nechce čekat až do pátku nebo nebudete mít tou dobou čas, můžete si už teď stáhnout zhruba 11 MB velký počítačem generovaný náhled očekávané události ve formátu .mov (Quicktime) http://science.nasa.gov/headlines/y2009/images/lcrossvg/preview.mov

Oba připravované dopady jsou navrženy tak, aby vyhodily vysoko nad okolní terén horninu z chladného a trvale temného dna kráteru Cabeus poblíž měsíčního jižního pólu. Dopadem by měly být odkryty vrstvy zmrzlé vody, která se zde podle dálkového průzkumu předchozích sond s vysokou pravděpodobností nachází.

Voda na Měsíci je vysoce ceněný a drahý artikl. Doprava jednoho litru vody ze Země na měsíc pomocí současných raket vyjde na zhruba 30.000 dolarů, tedy asi na půl milionu korun. Pokud by tedy NASA na Měsíci vodu našla, mohlo by to ušetřit hodně peněz budoucím žíznícím obyvatelům měsíčních kolonií. A nejen to. Voda jako H2O může být poměrně jednoduše rozštěpena na kyslík (O2) pro dýchání a vodík (H2), který poslouží jako raketové palivo.

Důkazy o přítomnosti vody budou hledat ve dvou vlnách trosek zvednutých nad povrch Měsíce dopadem sondy a její urychlovací rakety hlavně velké a sofistikované astronomické přístroje jakými jsou například Hubbleův kosmický dalekohled, sonda Lunar Reconnaisance Orbiter americké NASA a několik z největších dalekohledů světa. Tyto přístroje budou spektroskopicky hledat nejen přítomnost samotné vody (H2O), ale i přítomnost hydroxylu (OH). Navíc vědci připravující tento experiment tvrdí, že dopad nebo spíše jeho následky, by měly být ze Země vidět i amatérskými přístroji o průměru alespoň 25 cm. Nás se to bohužel netýká, ale pozorovatelé na západ od řeky Mississippi budou moci dopad pozorovat. Když už tedy dopady nebudeme moci vidět přímo, můžeme využít alespoň NASA TV. Pro ty zvídavější je zde ještě detailní fotomapa okolí jižního pólu Měsíce s popisem cílových míst - Cabeus Pointing Chart nebo stránka amatérských nadšenců o pozorování těchto dopadů.
Nenechejte si ohňostroj na Měsíci ujít.

Nová data z mise Kepler

Výzkumné centrum NASA/Ames uvolnilo 3. října nové informace o misi Kepler, která se nyní nachází přibližně 18 milionů kilometrů od Země a pokračuje ve vzdalování na své definitivní pozorovací stanoviště. Všechny systémy pracují po té, co minulý týden projektový tým mise dokončil další download vědeckých dat.

Přenos dat směrem k Zemi se koná jen jednou za čas, protože je k tomu potřebné kosmickou loď jinak orientovat v prostoru. Zároveň každých devadesát dnů je provedena rekonfigurace  kosmické lodi v prostoru zejména vzhledem ke Slunci. To bylo provedeno na závěr právě tohoto přenosu dat. Řídící tým otočil kosmickou loď ze směru pozorování a nasměroval anténu o vysokém zisku směrem k Zemi. Pomocí sítě antén NASA Deep Space Network pak stáhnul všechna data nasbíraná od posledního přenosu. Po dokončení přenosu vědeckých dat řídící tým uploadoval několik nových parametrů a příkazů a potom otočit kosmickou loď zpět do směru sledovaného hvězdného pole.

Celý proces trval jen 41 hodin a bylo při něm přeneseno 93 gigabitů dat.

Vědecká data jsou nyní soustředěna v Kepler Science Operations v NASA/Ames Research Center v Moffett Field v Kalifornii, kde vědci a inženýři provádějí jejich detailní analýzu. Další download vědeckých dat je naplánován na 17. a 18.října 2009.

První sada dat z mise Kepler je nyní přístupná veřejnosti v tzv. Multimission Archive v STScI (MAST) na http://archive.stsci.edu/kepler/  

Světový kosmický týden 2009

Vážení přátelé kosmonautiky,
zdravím Vás jménem České kosmické kanceláře, národního koordinátora každoročních celosvětových oslav kosmonautiky — Světového kosmického týdne (World Space Week, WSW).

V letošním roce si světová kosmonautika připomněla 40. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. I v České republice měly tyto oslavy náležitou odezvu. Možná podobně výrazně byl veřejnosti představen i americký astronaut Andrew Feustel, který při svém letošním letu k Hubblovu kosmickému dalekohledu si s sebou do vesmíru vzal básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“ — a v srpnu je potom přivezl do České republiky.

Na podzim si připomeneme ještě 40. výročí startu Interkosmosu 1 s prvním československým přístrojem na palubě. A přesně v termínu konání Světového kosmického týdne (tedy 4.–10. 10. 2009) se v Praze bude konat Světový kongres Asociace kosmických cestovatelů ASE Prague 2009, kterého se zúčastní více než 50 kosmonautů a astronautů z celého světa. Jedním z hlavních bodů tohoto kongresu je popularizace a propagace kosmonautiky.

Světový kosmický týden vyhlašuje Organizace spojených národů OSN od roku 1999 jako připomenutí dvou významných mezníků v dějinách kosmonautiky — vypuštění první umělé družice světa (4. 10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní úmluvy o mírovém využívání kosmu a kosmických těles (10. 10. 1967).

Česká republika se akcí WSW účastní od roku 2002, kdy se koordinace všech národních aktivit ujala Česká kosmická kancelář.

Do aktivit Světového kosmického týdne se každoročně v České republice zapojují desítky hvězdáren, škol, klubů a dalších organizací a jednotlivců. V roce 2008 byla Česká republika vyhlášena jako stát s největším počtem uskutečněných akcí a programů mezi více než padesáti zúčastněnými státy z celého světa.

Česká kosmická kancelář na svých webových stránkách informuje o všech plánovaných akcích (pokud jsou jí známé) a následně zpracovává souhrnnou zprávu pro celosvětového organizátora WSW — americkou neziskovou organizaci Spaceweek International Association z Houstonu, která vydává závěrečnou zprávu pro Úřad Organizace spojených národů ve Vídni.

Kosmonautika má pevné místo v životě lidí na naší planetě. Setkáváme se s ní prakticky každý den, i když to většina z nás ani nevnímá (předpověď počasí, satelitní televizní, rozhlasové a datové přenosy, nové materiály, vědecký výzkum, internet, radiokomunikace, navigace, atd.).

Světový kosmický týden ukazuje především mladým lidem, že kosmonautika je zajímavý a poutavý obor, plný překvapení a nových možností.

Hlavními úkoly Světového kosmického týdne je především celosvětově:

• Informovat veřejnost o výhodách, které jim přináší kosmický výzkum.
• Podnítit větší využití kosmu pro udržitelný hospodářský rozvoj.
• Demonstrovat podporu veřejnosti kosmickým programům.
• Přivést děti a mládež k zájmu o poznání kosmu a jejich budoucnosti.
• Podporovat instituce při jejich zapojení do kosmických programů.
• Starat se o mezinárodní spolupráci v kosmickém výzkumu a vzdělávání.

Mottem Světového kosmického týdne 2009 je „VESMÍR PRO VZDĚLÁVÁNÍ“ (Space for Education). Vesmír pro nás do budoucna může být štědrým zdrojem poznání, ale i místem pro lidskou expanzi a naší novou existenci…

Věříme, že i letos se najde dostatek nadšených popularizátorů kosmonautiky a zkoumání vesmíru, kteří se do akcí u příležitosti WSW 2009 zapojí. Proto vyzýváme všechny organizátory takovýchto akcí, kteří se chtějí zapojit do programu Světového kosmického týdne, o zaslání informací o jimi připravovaných akcích, které se uskuteční (budou probíhat nebo budou zahájeny) v termínu od 1. 10. 2009 do 15. 10. 2009.

Informace, prosím, zašlete na e-mailovou adresu halousek@czechspace.cz. Na této adrese Vám odpovíme i na Vaše dotazy.

Sledujte webové stránky Světového kosmického týdne 2009.

V případě, že nepřipravujete žádný program, podpořte myšlenku Světového kosmického týdne účastí na některé nabízené akci.

Na spolupráci se těší
Milan Halousek, vedoucí Centra studentských aktivit České kosmické kanceláře
halousek@czechspace.cz, tel. 602 153 564
http://www.czechspace.cz/vzdelavani 

 3.října 2009 

Morava míří do kosmu - Start prvního slováckého raketoplánu
sobota 10. října 2009 od 14.00 hod.

Letošní rok je bohatý na výročí v oblasti astronomie a kosmonautiky: rok 2009 byl při příležitosti 400. výročí prvního astronomického pozorování dalekohledem Galilea Galilei vyhlášen Mezinárodním rokem astronomie, uplynulo 40 let od prvního přistání lidí na Měsíci v rámci programu Apollo a na připomenutí startu první družice do kosmu každoročně na podzim probíhá Kosmický týden.
A právě na počest těchto výročí jsme se rozhodli realizovat náš dlouholetý projekt.
Již několik let se konstrukční a vývojová kancelář naší hvězdárny zabývá vývojem a výrobou zařízení, které by v našich skromných podmínkách umožňovalo samostatný výzkum kosmu.
S radostí můžeme Vašim čtenářům sdělit, že jsme byli úspěšní a s výsledky naší práce proto chceme seznámit širokou veřejnost.
Po náročných výpočtech a modelování na výkonných počítačích jsme dospěli k závěru, že v našich podmínkách je cenově nejdostupnější opakovatelně použitelný pilotovaný kosmický letoun, tedy raketoplán. Toto zjištění pro nás bylo naprosto klíčové, obzvláště v době současné finanční a hospodářské krize. Je zvláštní, že americká kosmická agentura NASA nyní opouští projekt raketoplánu a vrací se zpět ke klasickým raketám.
Náš raketoplán je od začátku vyvíjen tak, aby jej mohl pilotovat pes-kosmonaut. Pokud víme, bude se jednat o světovou premiéru. V našem výcvikovém středisku již více let let probíhá výcvik několika kandidátů. Předmětem výcviku je především komunikace kosmonauta s řídícím střediskem. Pokud dobře dopadnou zkoušky záložního padákového systému, bude raketoplán pilotovat pes-kosmonaut Hasek, západosibiřská lajka.
Oproti zaužívanému způsobu startů do kosmu, kdy raketa stojí na rampě svisle, naše konstrukční kancelář zvolila progresivnější konfiguraci, a to sklon startovací rampy pod úhlem 45° směrem na východ. Tato startovní pozice podstatně účinněji využívá rotaci Země k urychlení startující rakety. Startovací rampu postaví podle naší dokumentace firma BRENKO.
Dalším zásadním výsledkem našeho výzkumu je využití zemské gravitace v počáteční fázi startu, tzv. Gravitační Urychlovač STArtu (GUSTA). Podle našich výpočtů s tímto převratným zařízením ušetříme při startu podstatnou část paliva. Aplikace GUSTy umožní podstatně lehčí konstrukci raketoplánu, což v konečném důsledku vede k dosažení požadované dráhy s mnohem menším raketoplánem, než je obvykle potřebné. Jsme přesvědčeni o tom, že o GUSTu bude mít zájem NASA i Ruská kosmická agentura a proto v současné době probíhá patentové řízení.
Motory raketoplánu jsou vyvíjeny ve spolupráci s firmou ZEVETA Bojkovice, která pohonné jednotky pro náš raketoplán také vyrobí.
GUSTA je vyráběn v naší vývojové laboratoři.

Technické parametry raketoplánu:
délka 3,5 m
šířka 1.8 m
výška 1.2 m
počet hlavních motorů 3
počet manévrovacích motorů 12
hmotnost bez paliva a bez kosmonauta 120 kg
maximální doba letu 24 hod.
předpokládané místo přistání letiště Kunovice

Start raketoplánu jsme naplánovali na sobotu 10. října 2009 a akce je určena pro celou rodinu.

Časový harmonogram:
14:00 tisková konference před startem
14:15 začátek plnění paliva
14:30 zdravotní prohlídka kosmonauta
15:00 oblečení kosmonauta do skafandru
15:30 předpokládaný start
16:00 tisková konference po startu
16:15 opékání špekáčků
18:00 ukončení

Aby se v průběhu nezbytných technologických procesů během startovní přípravy děti nenudily, připravuje pro ně Dům dětí a mládeže UB doprovodné akce:
- Pro děti je připraven kosmonautický výcvik. Kdo jej přežije, dostane diplom s podpisem psa-kosmonauta.
- Malé děti mohou nakreslit nebo napsat psaníčko, které poletí v raketoplánu.
- Pro velké děti je připraven kosmonauticko-astronomický kvíz o hodnotné ceny.
Po závěrečné tiskové konferenci bude opékání vlastních špekáčků.
V případě neúspěšného startu bude pečená západosibiřská lajka.

Celou akci bude slovem provázet odborník na kosmonautiku Ing. Tomáš Přibyl, kterého veřejnost zná z televize, rozhlasu a především díky jeho poutavým přednáškám na naší hvězdárně. Ing. Přibyl bude mít v předvečer startu raketoplánu, t.j. v pátek 9. října v 19:30, na hvězdárně přednášku "Nenaplněné sny aneb projekty, které nedostaly příležitost" a po přednášce slavnostně zahájí odpočítávání startu raketoplánu.

O dodržování přísných bezpečnostních opatření bude dbát Městská policie UB a pro případ havárie bude připravena jednotka Sboru dobrovolných hasičů UB.

Dojděte fšeci, to ste ešče neviděli!
Kdyby ale pršalo, tož ten pes nepoletí. Mlžilo by sa mu okno.

Ředitel konstrukční a vývojové kanceláře Hvězdárny DKUB - Ing. Zbyněk Kaisler 

 2.října 2009 

MESSENGER prolétl kolem Merkuru

Kosmická sonda NASA - Messenger v úterý potřetí proletěla blízko kolem planety Merkur, na jejíž oběžnou dráhu má přejít v březnu 2011. Tentokrát ale měla problém s napájecí soustavou, která způsobila, že v době průletu se sonda nacházela v tak zvaném kosmickém módu a tak se vědecká pozorování tentokrát nekonala.

MESSENGER, česky posel nebo hlasatel, je zkratkou označení celé mise, tedy MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging. Kosmická sonda se k planetě přiblížila na nejkratší vzdálenost pět minut před půlnocí z úterý 29. na středu 30. září. Proletěla jen 228 kilometrů nad povrchem planety. Šlo o poslední ze tří průletů předtím, než bude v roce 2011 navedena na trvalou oběžnou dráhu kolem planety. Ještě během přibližování k planetě sonda pořídila nějaké snímky a získala i jiná data, čtyři minuty před nejtěsnějším přiblížením, v době, kdy byla vůči zemi ve stínu planety, přešel MESSENGER do bezpečného módu. Všechna data pořízená před vstupem do bezpečného módu nakonec byla přenesena na Zemi, ostatní plánovaná pozorování během nejbližšího přiblížení však byla ztracena.